Možná jste to nevěděli, ale jezevec vám může totálně rozrýt zahradu při hledání žížal, slimáků, myší nebo jedlých hlíz. Svým trusem navíc přenáší nebezpečné nemoci a parazity. A při setkání s člověkem dokáže být velmi agresivní. Co na něj platí?
Jak jezevec vypadá
Jezevec (Meles meles) je největší kunovitá šelma na území ČR, s hmotností až 20 kg. Hmotnost jezevce se mění podle ročního období. Od jara do podzimu přibírá a nejtěžší je těsně před zimou. V dospělosti může dorůst délky až kolem 90 cm, s ocasem dlouhým 12 až 24 cm.
Stopa jezevce
Otisk stopy jezevce má rozměry cca 6,5x5 cm. Protože jezevec jako ploskochodec došlapuje na celá chodidla, jeho stopa obsahuje jasné otisky všech pěti prstů i drápů na nich. Uspořádání pěti prstů téměř v jedné linii je klíčovým rozpoznávacím znakem, který odlišuje stopu jezevce od stop psa nebo lišky, jejichž prsty jsou uspořádány do oblouku.
Jezevce nikdy nezkoušejte chytit rukama. Jeho široká tlama vypovídá o velké síle čelistí, které jsou schopné rozdrtit kost. Byl zaznamenán i případ, kdy rozzuřený jezevec kousl muže do zápěstí tak silně, že mu musela být ruka amputována.
Čím se jezevec živí
Jezevec lesní je všežravec, ale v porovnání s jinými šelmami u něj tvoří maso relativně malou složku potravy. Hlavní složku jeho potravy tvoří žížaly, které obvykle sbírá za vlhkých nocí na povrchu. Když je sucho, musí žížaly vyhrabávat, což vede k poškození trávníků.
Živí se také velkým množstvím hmyzu a housenek, včetně ponrav chroustů a larev tiplic, také zdechlinami a drobnými savci, včetně myší, krys, hrabošů, rejsků, krtků a ježků či mláďat králíků. Požírá i obojživelníky a plže včetně slimáků.
Jezevci dokážou zničit vosí hnízda a zkonzumovat vosy i plástve. Vyhledávají vosí hnízda budovaná v zemi. Jejich silná kůže a hustá srst je chrání před bodnutím, i když je napadne celý roj. Svými čelistmi dokážou jezevci rozbít i včelí úly.
Z rostlinné stravy si pochutná na ovoci, ořechách, obilovinách, hlízách a cibulkách květin. V zimě a během období sucha požírají i trávu a jetel. Jezevci jsou velmi přizpůsobiví a rychle se naučí využívat dostupné zdroje potravy, jako jsou zbytky z popelnic nebo krmivo pro domácí zvířata ponechané venku.
Jezevci mají charakteristický způsob lovu, kdy během jedné výpravy za potravou uloví velké množství jedné konkrétní potravní složky. Jezevec však obvykle nesežere více než 0,5 kg potravy za den. Svou kořist požírá přímo na místě, jen zřídka ji odnáší do nory. U jezevců bylo zaznamenáno i nadměrné zabíjení, například v kurnících. V tomto se tedy jezevec vyrovná s liškou.
Jezevčí hrady
Jezevci vynikají svou schopností hrabat a vytvářejí nory (tzv. hrady). Jde o síť tunelů a komor pod zemí. Jezevčí hrady se dědí mezi generacemi a často je obývá několik jezevčích rodin.
Jezevčí hrad dokonce někdy využívají i psíci mývalovití, a jezevci je tolerují. Když však zůstanou příliš dlouho, jezevci je vyženou nebo zabijí. V oddělených částech rozsáhlých norových systémů také s jezevci někdy žijí lišky.
V jedné rodinné jednotce se obvykle nachází tři spací komory, z nichž některé jsou otevřené na obou koncích. Hnízdní komora se nachází 5–10 metrů od vchodu a bývá více než metr pod zemí. Délka chodeb bývá obvykle 35–80 metrů.
Jezevčí hrad může mít až 50 vchodů a sahat až do délky 100 metrů.
Jezevci a jarní úklid
Jezevci jsou velmi čistotní. Po celý rok si do nory nosí a vyměňují podestýlku, zejména na jaře a na podzim. Komory jsou často vystlány podestýlkou přinesenou během suchých nocí, která se skládá z trávy, kapradí, slámy, listí a mechu. Během jediné noci může být do nory dopraveno až 30 snopů podestýlky.
V zimě podestýlku jezevci někdy vynesou ven na sluníčko a později ji během dne vrátí zpět do nory, podobně jako lidé větrající peřiny. Jarní úklid souvisí s narozením mláďat a v létě se může opakovat několikrát, aby se zabránilo hromadění parazitů.
Jezevci mají jeden vrh mláďat ročně, samice rodí až pět mláďat přímo v noře. První krůčky ven podnikají zhruba ve 12 týdnech věku.
Pokud nějaký jezevec uhyne v noře, ostatní jedinci komoru uzavřou a vyhrabou novou. Někdy jezevci své mrtvé vytáhnou z nory a pohřbí je venku. Nory se téměř vždy nacházejí v blízkosti stromu, který jezevci využívají ke protahování nebo škrábání drápů.
Jezevci vyměšují zásadně do latrín, mělkých jam, které jsou umístěné poblíž nory a na strategických místech, například na hranici teritoria nebo v místech s hojným výskytem potravy.
Znaky přítomnosti jezevce
Pokud jste měli to štěstí a jezevce zahlédli, pravděpodobně jste viděli jen jednoho. I když jezevci žijí pohromadě ve skupině, za potravou se většinou vydávají jednotlivě. Nejvíce aktivní jsou za soumraku a v noci.
Přes den se však často rádi vyhřívají na sluníčku poblíž svého brlohu. V lese lze jezevčí teritoria lze poznat podle přítomnosti společných latrín a vyšlapaných stezek. Zde jsou pak hlavní znaky, že jezevec navštívil vaši zahradu:
- Na trávnících a záhonech jsou patrné malé rozryté díry nebo vytrhaný drn, které jezevec vytvořil rypákem při čichání a hledání potravy, jako jsou žížaly a larvy.
- Poškrábané kmeny stromů, o které si jezevci si brousí drápy, podobně jako kočky.
- Jezevci zanechávají trus v mělkých, podlouhlých jamkách v zemi. Tyto latríny jezevci využívají k označení hranic svého teritoria, ulevit si mohou i na vaší zahradě. Jezevčí trus je hrubý, podlouhlý, a může být až 8 cm dlouhý a 2 cm široký. Obsahuje stopy potravy, jako jsou pecky, semínka, chlupy a zbytky hmyzu.
- Hrubé, černo-bílé chlupy, dlouhé až 12 cm, mohou být zachycené na plotech, kde se jezevec protáhl.
- Stopy jezevce vypadají jako malá ruka s pěti prsty a výraznými otisky drápů. Při chůzi jezevec došlapuje na celé chodidla, patří mezi ploskochodce.
- Pro jezevce jsou typické zvuky jako mlaskání a mručení.
Jezevci a zimní spánek
Jezevec se v Česku neukládá k zimnímu spánku v pravém slova smyslu, ale drží spíše zimní odpočinek, při kterém nedochází k výraznému poklesu tělesné teploty ani ke zpomalení metabolismu. Před zimou se nicméně jezevci obalí silnou vrstvou podkožního tuku, a před odchodem k odpočinku ucpou vchody do nor suchým listím a zeminou. V zimních měsících převážně spí a ze svých hradů vycházejí jen nepravidelně a na krátkou dobu.
Nebezpečnost jezevce
Jezevec lesní je obvykle plaché zvíře a není pro člověka ani domácí zvířata běžně nebezpečný. Nicméně, pokud je zahnán do kouta, může být extrémně agresivní a zuřivý. Má silné čelisti a je schopen rozdrtit i kosti.
Největší nebezpečí pro člověka a domácí zvířata představuje jezevčí trus, který může být zdrojem různých patogenů, z nichž nejčastější je tuberkulóza skotu (Mycobacterium bovis). V České republice bylo naštěstí toto onemocnění, přenositelné na člověka, v 80. letech vymýceno.
Jezevčí trus může obsahovat také parazity a různé druhy tasemnic. Jezevci jsou dále náchylní k psince a vzteklině (ačkoli vzteklina se v ČR od roku 2004 nevyskytuje). Je nutné nikdy nesahat na trus a zajistit, aby se domácí mazlíčci ani děti trusu nedotýkali, aby se zamezilo přenosu patogenů.
Mezi vnější parazity jezevců patří blecha jezevčí (Paraceras melis), která jako hostitele využívá i lišky, kuny, psy nebo kočky, a také blecha lidská (Pulex irritans).
Jak jezevce zahnat nebo chytit
Pokud k vám na zahradu chodí jezevec, můžete proti němu nasadit pachové nebo vodní odpuzovače, zamezit mu v přístupu fyzickou bariérou nebo elektrickým ohradníkem, nebo jej odchytit do živolovné pasti.
Prevence
Základem je však prevence. Jezevci se budou neustále vracet, dokud budou mít na zahradě potravu. Nenechávejte otevřené popelnice a nevyhazujte jídlo na kompost. Dále je důležité nenechávat venku přes noc krmivo pro domácí zvířata a sbírat spadané ovoce. Tím totiž hostíte i jiné kunovité šelmy.
Ploty a ochradníky
Ploty proti jezevcům musí být robustní, jelikož jezevci jsou silní. Plot by měl být zakopán do hloubky alespoň 50 cm pod zemí, aby ho jezevec nemohl podhrabat. Účinné řešení jsou elektrické ohradníky. Jezevce odradí, aniž by mu ublížily.
Vodní plašič
Proti jezevců jsou vysoce účinné pohybem spouštěné vodní plašiče, které fungují i proti liškám a kočkám. Infračervené čidlo sepne krátký, ale silný proud vody, který procházejícího jezevce donutí k okamžitému útěku. Tímto způsobem funguje vodní plašič Gardigo, napájený solárním panelem. Použít však lze pouze mimo zimní období.
Sklopec
Účinnou metodou, jak se jezevce zbavit, je odchytit ho do živolovné pasti (tzv. sklopce). S pastí manipulujte zásadně v rukavicích nebo ji před použitím důkladně omyjte vodou, protože lidský pach jezevce odpuzuje. Sklopec umístěte ji na rovný povrch. Jako návnadu použijte například sladké ovoce (banány, hroznové víno, švestky) nebo kočičí granule.
Živolovnou past každý den kontrolujte, aby se zvíře netrápilo. Chyceného jezevce je nutné vypustit v lese, nebo si zavolat místní myslivce, kteří už budou vědět, jak si s jezevcem poradit.
Jezevec a zákon
Jezevec lesní a jeho nory jsou v Evropě většinou chráněny zákonem. Dle českého zákona o myslivosti je jezevec lesní hájený, lovit se smí pouze od 1. září do 30. listopadu. Celoročně se smí lovit v oborách, které byly pro jeho chov zřízeny, a v oblastech, kde se chovají druhy tetřeva, tetřívka, jeřábka lesního a koroptve polní.
Co jezevce přitahuje
Jezevce přitahuje primárně potrava. Žížaly, larvy brouků (ponravy). Zbytky v nezabezpečených popelnicích, spadané ovoce, ořechy či hlízy, krmivo pro domácí zvířata.
Co jezevce odpuzuje
Jezevci mají velmi dobrý čich. Odpuzují je silné pachy jako silné koření, jako je pepř, chilli, česnek nebo kari. Nevoní jim ani citronelový olej. Nemají rádi hluk, proto pomáhá umístit na zahradu zvonkohry..
Jezevce mohou odradit i lidské vlasy, chlupy domácích zvířat nebo pach lidské moči. To je však pouze teoretická možnost, chránit si zahradu jejím pomočováním však není příliš praktické. Jezevec se bojí psů a přítomnost psa v zahradě jej pravděpodobně odradí od návštěvy.
Přirození nepřátelé jezevců
Jezevci mají jen málo přirozených nepřátel. Patří mezi ně vlci, rysi a medvědi, případně velcí psi. Ačkoliv jsou jezevci obvykle mírní, v případě ohrožení jsou velmi agresivní a zuřiví, což z nich činí pro predátory nebezpečný cíl.
Setkali jste se s jezevcem na vlastní zahradě? Podělte se o zkušenost v komentářích nebo napište, co na něj opravdu fungovalo.