Kolik měří největší žížala na světě? Co je to žížalí čaj? Jak žížala dýchá pod vodou? Přežije rozpůlení? A může škodit? To vše a mnoho dalšího zjistíte v našem článku.
1. Jak žížala vidí bez očí
Žížala nevidí obrazy ani tvary, ale v přední části těla má fotoreceptory, kterými vnímá intenzitu a směr světla. Pozná, kdy je vystavená dennímu světlu, a kdy má zalézt do země a ukrýt se před sluncem. Kromě toho má hmatové a chemické receptory, kterými vnímá doteky, vibrace, vlhkost i pachy v půdě.
2. Z přepůlené žížaly dvě nebudou
Mezi lidmi koluje mýtus, že když žížalu přepůlíte, dorostou z obou částí dvě nové. Ve skutečnosti ale přežije jen přední část s opaskem. která může za příznivých okolností regenerovat ztracený ocas. Zadní polovina bez hlavy uhyne, protože nedokáže obnovit chybějící orgány.
3. Žížala má několik srdcí
Namísto jednoho srdce má žížala pět párů aortálních oblouků, které fungují jako srdce a pumpují krev do cév po celém těle.
4. Proč krev žížaly není červená, když se zraní
Krev žížaly je červená, protože obsahuje hemoglobin. Když se ale žížala zraní, nespatříte červenou barvu. Krve je totiž málo, a rychle se smísí se slizem a tekutinami v žížalím těle, takže uvidíte nejčastěji růžovou nebo hnědou barvu.
Narozdíl od obratlovců není hemoglobin u žížal uvnitř červených krvinek, ale přímo v krevní plazmě. Díky tomu může žížala snadněji transportovat kyslík po celém těle i bez plic.
5. Jak žížala dýchá pod vodou
Žížala nemá plíce, dýchá celým povrchem těla. Kyslík z okolního prostředí se rozpouští ve vrstvičce vody na pokožce žížaly a poté difúzí proniká přímo do krevních kapilár v kůži. Proto musí být její pokožka stále vlhká. Díky absenci plic žížala dokáže dýchat i pod vodou, a to až několik hodin. Ve stojaté vodě bez kyslíku ale dlouho nepřežije.
6. Proč žížaly lezou při dešti na povrch
Žížala nedokáže dýchat v půdě přesycené vodou při dešti. V hlíně je výrazně nižší množství vzduchu a molekuly kyslíku nemohou difuzí pronikat do žížalího těla. Žížaly proto vylézají na povrch, aby se nadechly.
7. Tajemství žížalího opasku
Tlustší prstenec v první třetině těla žížaly slouží k vylučování slizu při rozmnožování, ze kterého se vytvoří kokon. Do kokonu žížala uloží vajíčka i spermie, které získala od druhé žížaly, a zahrabe jej do země. Ze spermií a vajíček se v kokonu vyvine žížalí potomek, který do dvou až čtyř týdnů vyleze.
Prstenec mají na těle jen dospělé žížaly, takže podle něj poznáte, že žížala je dospělá a schopná rozmnožování. A také podle něj určíte, kde má přední část těla.
8. Jak žížaly budují podzemní tunely
Žížala při pohybu rozhrnuje půdu přední částí těla a současně stahuje a natahuje svaly na těle, čímž se prohrabává vpřed. V pohybu jí pomáhají štětinky na povrchu těla. Při pohybu zároveň polyká půdu. Pokožka žížaly vylučuje sliz, který obaluje stěny tunelu, takže se nesesouvají.
Svislé chodbičky žížal umožňují kořenům, mikroorganismům a vodě pronikat hlouběji a zvětšují tak prostor pro zakořenění rostlin. (Podobného účinku lze dosáhnout i bez žížal pomocí mykorhizních hub). V příznivých podmínkách dokážou žížaly vytvořit přes 800 tisíc drobných kanálků na jeden akr (cca 0,4 ha), kterými může proudit voda.
9. Žížala má vysouvací hltan
Žížaly mohou částečně vysunout hltan z úst, aby uchopily organickou hmotu. Poté ji vtáhnou zpět do úst a navlhčí slizovitou tekutinou podobnou slinám. Hltan zároveň funguje jako svalnatá pumpa, která rytmickým stahováním nasává potravu do trávicí trubice a posouvá ji dál do jícnu.
10. Kolik zeminy přeorají za rok
Pokud se nechají žížaly v klidu (například je neruší orba) a mohou fungovat ve zdravé půdě, dokážou každoročně přesunout a zpracovat až 100 tun zeminy na jeden akr ((tedy zhruba 250 tun na hektar).
11. Žížaly vyrábějí vlastní čaj
Když se výkaly žížal vylouhují do vody, vzniká vermikompost, označovaný jako žížalí voda nebo žížalí čaj. Je to koncentrované tekuté přírodní hnojivo.
Výkaly žížal, drobné válcovité exkrementy, obsahují mnohem více živin než okolní půda. Například dusíku je v nich pětkrát více, fosforu sedmkrát více a draslík dosahuje až jedenáctinásobku oproti původní nepřežvýkané hlíně. Žížaly tak svým trávením zvyšují hodnotu NPK v substrátu.
12. Armáda žížal pod našima nohama
V kvalitní zemědělské půdě žijí 2 miliony žížal na hektar. Studie ve Velké Británii zjistila, že celková hmotnosti všech žížal pod pastvinou může být větší než hmotnost pasoucích se zvířat nad ní. Pod našima nohama tak pracuje doslova milionová armáda.
13. Žížaly se dorozumívají dotykem
Žížaly používají ke vzájemné komunikaci dotyk a ovlivňují tak chování ostatních žížal, aby se pohybovaly stejným směrem. Toto zvláštní chování, zjištěné u žížaly hnojní (Eisenia fetida), dokazuje, že se žížaly dokážou aktivně sdružovat do skupin. Žížaly tedy ke komunikaci nepoužívají feromony, ale dotyk.
14. Největší žížala na světě
Největší žížala na světě je africká obří žížala Microchaetus rappi, dorůstající délky až 1,8 m a vážící až 1,5 kg. V Guinessově knize rekordů je zapsán jedinec tohoto druhu, u kterého byla změřena délka 6,7 metrů (měřeno v přirozeně nataženém stavu). Na videu si můžete prohlédnout jak taková žížala leze přes silnici:
Druhé místo zaujímá Gippslandská obří žížala z Austrálie (Megascolides australis) s běžnou délkou 1 metr.
Nejdelší žížala v České republice je druh Allolobophora hrabei, která může dorůst až 50 cm. Tato žížala se vyskytuje hlavně na jižní Moravě.
15. Nejčastější druhy žížal v Česku
Oproti cizokrajným žížalám vypadá 50 druhů žížal žijících v Česku nudně:
- velká žížala obecná (Lumbricus terrestris), tzv. rousnice, dorůstá délky 30 cm,
- středně velká evropská dešťovka (Dendrobaena veneta) 15 cm,
- malá žížala hnojní (Eisenia fetida) a její příbuzná, žížala kalifornská (Eisenia andrei), pouhých 13 cm.
Žížale obecné se v angličtině říká night crawler, tedy noční plazivec. Je to proto, že v noci žížala vylézá na povrch.
16. Největším predátorem žížal je krtek
Vysoký výskyt žížal může na váš pozemek přilákat krtka, který žížaly vyhledává. Jeden krtek dokáže ulovit 40–50 žížal denně, a při dostatku potravy si navíc žížaly ukládá do „spižírny“. Velký milovník žížal je také jezevec.
17. Záludný trik ptáků
Někteří ptáci, jako kosi nebo drozdi, při lovu žížal podupávají na povrchu hlíny, aby napodobili dešťové kapky. Žížaly tyto vibrace vylákají na povrch a ptáci je snadno uloví.
18. Ochranné chemické látky
Při napadení žížala vylučuje z kůže sliz s nepříjemným pachem a chutí, který odpuzuje dravce, jako ptáci a obojživelníci. Sekret obsahuje i látky s antibakteriálním účinkem, které chrání tělo žížaly před infekcí po poranění.
Žížala jako škůdce
Kromě toho, že může na pozemek přilákat krtky, je žížala problém na golfových hřištích s jílovitými a hutnými půdami. V těch žížaly tvoří drobné hromádky granulované půdy, které mohou krátce sekaný trávník při sešlápnutí poškodit a tupit čepele sekačky.