Chrousti: jak ekologicky likvidovat chrousty a jejich larvy

Dospělí chrousti škodí okusováním listů vzrostlých stromů, larvy chroustů zase požíráním a okusováním kořínků obilnin a mladých stromků. Ve středověku si s chroustí kalamitou ve Francii zkoušeli poradit tak, že chroustům soud nařídil přesunout se do určené rezervace. Brouci neposlechli a byli proto hromadně sbírání a zabíjeni. V 16. století se zase v jednom údolí v Anglii objevili chrousti v takovém množství, že jejich mrtvá tělíčka vyřadila z provozu vodní mlýny.

detail foto chrousta

Ještě našim pradědům chrousti často doslova pršeli na hlavu ze stromů. Ve druhé polovině 20. století se chroustům stalo osudným masové používání pesticidů a v některých oblastech byli zcela vyhubeni. Od 80. let, kdy se používání pesticidů začalo regulovat, jejich počty pomalu narůstají. 

Na chrousty u nás nejpravděpodobněji narazíte v nižších polohách, v lokalitách jako je Haná a Litovelské Pomoraví, Jižní Morava (Mikulovsko, Břeclavsko, Pavlovské vrchy) nebo v Polabí. Dospělí chrousti žijí pouze 5 až 6 týdnů, vylétávají od dubna do května

Jak vypadá chroust obecný?

Nejrozšířenější zástupce chroustů v ČR, chroust obecný, je velký hnědý brouk, který měří až 3 cm, a při letu hlasitě bzučí. Chrousta poznáte podle typických vějířovitých tykadel. Jde o čichový orgán, citlivý na chemické signály. Na hnědých krovkách chrousta jsou viditelné světlejší podélné čáry. Celý brouk je pokrytý drobounkými zlatými chloupky.

Tlusté larvy chrousta, ponravy, dorůstají délky až 5 cm. Jsou žlutobílé, masité a stočené do oblouku. Dospělé chrousty i ponravy si můžete prohlédnout ve fotogalerii níže.

Koušou chrousti?

Protáhlý poslední článek zadečku, vypadající jako hrozivý trn, není žihadlo, ale tzv. pygidium. Samičky chrousta jej používají kladení vajíček do země. Chrousti nekoušou. Pokud chrousta položíte na dlaň, ucítíte na ruce drobounké drápky, které má na nohách.

Rozdíl mezi chroustem a chroustkem

V Česku lze narazit na dva nejrozšířenější druhy chroustů: chroust obecný (Melolontha melolontha) a o něco menší chroust maďalový (Melolontha hippocastani), škodí v posledních letech zejména na Jižní Moravě.

Velmi podobní chroustovi jsou menší brouci chroustci. Nejčastěji se vyskytuje chroustek letní (Amphimallon solstitiale). Je menší (max. 1,8 cm), má žlutavou až zrzavou barvu a je silně chlupatý. Od chrousta jej poznáme snadno podle toho, že nemá vějířek na tykadlech. Narazíme na něj maličko později než na chrousta, vylétává až od června do srpna.

chroustek letní

Chroustek letní

Kdy lze spatřit chrousta ?

Většinu svého života, tj. tři až čtyři roky, stráví chrousti jako larvy pod zemí. Dospělí chrousti jsou aktivní od dubna do května, především za soumraku, kdy se rojí. Přes den sedí na stromech a požírají listy.  Po setmění je přitahuje světlo, takže je můžeme spatřit, jak narážejí do oken nebo do svítilen.

Životní cyklus chrousta

Vývoj chrousta trvá 3 až 5 let. Od začátku dubna do začátku května se chrousti rojí a nalétávají na stromy, kde požírají listy. Samičky kladou vajíčka do země - na volné plochy, jako jsou mýtiny, pole nebo lesní školky. Dospělí chrousti po 2 měsících uhynou.

Z vajíček se za měsíc vylíhnou ponravy. Jsou aktivní od května do září, pak zalézají pod zem, kde se pohybují až v hloubce 1m, při zimování ještě hlouběji. Po 4 letech se ponrava na podzim zakuklí a na jaře vyleze ze země již dospělý chroust.

Čím škodí chrousti 

Ponravy

Vylíhnuté larvy chroustů se nejdříve živí jemnými kořínky trávy nebo zemědělských plodin. Jak rostou, napadají i kořínky mladých stromků. Nebezpečné jsou ponravy hlavně pro lesní školky a mladé porosty, pro sady a zemědělské plodiny.

Nejčastěji larvy napadají kořínky borovic a smrku ztepilého. Poškozené stromky odumírají. Ponravy jsou tak schopné i několik let po sobě bránit zalesňování a hubit všechny vysazené stromky. 

Dospělí chrousti

V okolí ohnisek výskytu chroustů jsou ohroženy lesy, zahrady a sady. Dospělí chrousti škodí většinou pouze ve starších porostech. Nejčastěji napadají listnaté dřeviny, jako dub, buk, habr, lípa nebo topol. Napadají i ovocné stromy. Způsobují žír na listech v korunách stromů, který se opakuje každí čtyři roky, kdy ze země vyleze nová generace chroustů. 

Likvidace chroustů

Přirození nepřátelé

Přirozených nepřátel mají chrousti poměrně dost. Patří mezi ně ptáci, zejména špačci, dále netopýři, kteří stejně jako chrousti létají večer, a v lesích černá zvěř. Ta postará o rytí a sbírání ponrav.  

Parazitické houby

Pro ponravy chroustů jsou postrachem také parazitické houby rodů Beauveria a Metarhizium. Biologické přípravky na bázi těchto hub se proti chroustům již mnoho let nasazují například v Rakousku. Houby jsou ovšem citlivé na pH půdy (preferují neutrální nebo zásadité půdy) a jejich přirozený výskyt není většinou dostačující k účinné likvidaci chroustů. 

Insekticidy

Proti chroustům není v současnosti schválen žádný insekticid. Insekticidy se dříve aplikovaly plošně leteckým postřikem, což mělo devastační účinek na všechny druhy hmyzu a zamořovalo celou oblast jedem.  

Parazitické hlístice

Naštěstí již existuje moderní ekologické řešení v podobě parazitických hlístic rodu Heterorhabditis bacteriophora, které napadají ponravy chroustů a problém tak řeší v zárodku. Přípravek se jmenuje Nemagreen a představuje účinný a přitom ekologický způsob likvidace chroustů. Jako alternativu lze proti larvám chroustů nasadit i hlístice rodu Heterorhabditis downesi, prodávané pod názvem Nemamax.

Mechanická ochrana

Jako mechanická ochrana školek se používá hluboká orba, která poškozuje ponravy ukryté pod zemí, a exponuje je přirozeným nepřátelům, zejména ptákům. Sadaři na zem kladou sítě, aby chrousti nevylétli na stromy a nemohli zplodit další generaci. V zahradě pomůže i setřásání chroustů ze stromů. Spadlí chrousti jdou snadno sesbírat a když je předhodíte slepicím, rády si na nich pochutnají.

Recepty z chroustů

Na chroustech si v minulosti pochutnávali i staří Evropané, o čemž svědčí spousta dochovalých receptů na chroustí speciality. Příkladem mohou být dva následující recepty ze staré Francie:

Pečené larvy chroustů

Potřebovat budete žhavé dřevěné uhlí, ale postačí i trouba:

  • Vezměte hrst čerstvě nasbíraných larev chroustů, osolte je a opepřete.
  • Obalte je ve směsi mouky a jemné strouhanky.
  • Máslem potřete kousky pečicího papíru nebo alobalu. Klidně použijte hodně másla, jedná se o francouzský recept.
  • Srolujte moukou vysypané chrousty do papíru nebo alobalu a upečte je v horkém popelu dřevěného ohně (nebo v troubě). Až budou křupavé, vyjměte je.

A další francouzský recept z 19. století, který se podával zákazníkům vyhledávané pařížské kavárny:

  • Nejprve vložte živé larvy chroustů do octa. Předpokládá se, že se tak "zbaví" zeminy, kterou se živí, ačkoli stejně jako u plžů je nejlepší nechat larvy 24 hodin ve vaně, aby se jejich žaludek přirozeně vyprázdnil.
  • V octě se mohou namáčet několik hodin. To je samozřejmě zabije. Mezitím připravíme lehké těstíčko z vajec, mléka a mouky.
  • Každého chrousta namočíme do těstíčka a smažíme na másle, dokud nezíská zlatavou barvu. Podávejte jako svačinu.

Ať už se rozhodnete proti chroustům bojovat nebo z nich vařit, zahrada a stromy vám poděkují neporušenými listy a bohatší úrodou.

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení