Plch: jak se zbavit chráněného škůdce

Plši jsou šedohnědí hlodavci připomínající myš zkříženou s veverkou. Protože páchají škody na půdách, patří mezi škůdce, ale u nás i ve většině Evropy jsou jako ohrožený druh chráněni. V Chorvatsku a Slovinsku je jeden druh plcha naopak vyhledávanou pochoutkou.

plch velký

Klíčová fakta o plších:

  • Plši jsou noční živočichové, aktivní přes léto. Přes den spí, typicky v ptačí budce nebo dutině stromu. Plši prospí většinu svého života.
  • Zhruba v říjnu se plši ukládají k zimnímu spánku a probouzejí se až v květnu, někdy i později.
  • Plši se skvěle přizpůsobili přítomnosti člověka a často přezimují na zateplených půdách nebo na policích ve skříních, zejména pokud jsou na polici měkké materiály, z nichž si mohou vytvořit pelíšek.
  • Plši poškozují dřevěné půdní konstrukce, izolaci a elektroinstalaci chat a chalup. Při větším výskytu škodí v sadech na ovocných stromech.
  • Pro plchy je charakteristické pískání a hlasité čenichání. Kromě zvuků se s ostatními plchy dorozumívají pachovými stopami. 
  • Nejoblíbenější potravou plchů jsou lískové oříšky, rádi mají i žaludy, ovoce, květy, hmyz a také drobné ptáky hnízdící v dutinách a jejich vajíčka.

Jak vypadá plch?

Plch vypadá jako tlustá šedá veverka bez štětinek na ouškách. Největší druh plcha, plch velký (latinsky Glis glis) měří na délku cca 18 cm, dalších 15 cm má huňatý ocas.

Zaoblená ouška a velké vypouklé oči s tmavšími kroužky okolo propůjčují plchovi roztomilý výraz, jak se můžete přesvědčit v následující fotogalerii.

Výskyt a hnízda plchů

Plši preferují listnaté lesy, sady a velké zahrady. Jsou to noční živočichové, přes den přespávají v opuštěných ptačích hnízdech, v dutinách stromů nebo v opuštěných podzemních norách, které si vystýlají listím.

Skvěle šplhají a většinu času tráví na stromech. Oproti veverkám nejsou plši dobrými skokany. S lehkostí ovšem šplhají po hladké kůře stromů a po stěnách. Při lezení po hladkém povrchu vypouštějí z podkožních žláz lepkavé výměšky, díky kterým nespadnou. Většinou se zdržují v lese a vyhýbají se otevřeným plochám.

Větev převislá nad střechou chalupy je pro ně pozvánkou dovnitř. Do interiéru jsou plši schopni proniknout i malou dírkou nebo skulinou. Pokud najdou spižírnu, začnou v ní okusovat a krást jídlo. Rádii vyhledávají skrýše, například půdní prostory, ve kterých se ukládají k dennímu spánku.

Zloděj jablek

Z praxe známe případ, kdy plch v noci sebral v chalupě jablko ze stolu a následně jej upustil na schodech. Vzniklé údery probudily obyvatele chaty, kteří v první chvíli samozřejmě pomysleli na zloděje v domě.

Rozmnožování plchů

Při páření samec láká samici pískáním k páření. Poté předvádí kruhový namlouvací tanec. Období rozmnožování probíhá od konce června do poloviny srpna, ale samci i samice se nerozmnožují každý rok. Z jednoho vrhu vzejde typicky 4-5 mláďat, někdy i více.

Jak dlouho žije plch?

Ve volné přírodě většina plchů přezimuje tři zimy a ve čtvrté zimě během hibernace umírá, když jsou jejich lícní zuby opotřebované do té míry, že znemožňují normální žvýkání potravy.

Druhy plchů

V ČR můžete narazit nejčastěji na následující plchy:

Plch velký

Glis glis

Plch velký

Největší ze všech plchů. Srst plcha velkého je na většině těla šedá, s postupujícím věkem hnědne. Spodní strana těla a vnitřní povrch nohou jsou bílé až světle hnědé. Přední nohy mají čtyři prsty a zadní pět. Chodidla jsou holá.

Obvykle váží 120 až 150 g, ale těsně před zimním spánkem se jeho hmotnost může téměř zdvojnásobit.

Plch velký je převážně býložravec. Rád se socializuje, v hnízdech jich někdy žije mnoho pohromadě.

Slovinsko a Chorvatsko mají dlouhou tradicí v odchytu plchů velkých a jejich konzumaci. Na dovolené v Chorvatsku si můžete objednat plcha velkého na grilu.

Plch zahradní

Eliomys quercinus

Plch zahradní

Je menší než plch velký, měří jen 12 cm, samotný ocas také 12 cm. Ocas není tak huňatý jako u plcha velkého. Typickým znakem je pro plcha zahradního černý pruh přes oči. Díky němu vypadá plch zahradní jako lupič s maskou. Narazit na něj lze v západní části Čech.

Dalším rozdílem oproti plchovi velkému je ten, že preferuje méně lesnatý biotop, dává přednost kamenitým a skalnatým terénům.

V porovnání s jinými druhy plchů tráví více času na zemi a je více masožravý. Typickou potravou je pro něj hmyz, drobní bezobratlí živočichové a savci, ptáčata a ptačí vejce.

Plch lesní

Dryomys nitedula

Plch lesní

Opět menší než plch velký, měří 8 až 13 cm, ocas také tak. Je žlutohnědě zbarven a stejně jako plch zahradní má od ucha přes oči černý pruh. Rozšířen je u nás v Beskydech, kolem Hostýnských vrchů a v Českém Středohoří.

V hojném množství žije na Balkáně, kde ho najdeme na suchých místech, typicky na vinicích a suchých mezích s keříky.

Plšík lískový

Muscardinus avellanarius

Plšík lískový

Oranžovožlutě zbarvený nejmenší druh plcha dosahuje délky pouhých 6 až 7 cm, ocas zhruba také tak. Ocásek není tak huňatý jako u plcha velkého.

Plšíci si staví malá kulovitá hnízda z trávy, kůry a mechu, slepená slinami a zavěšená nad zemí. Při hledání potravy se v noci pohybují téměř výhradně po stromech, na zem slézají jen v nejnutnějších případech.

Narozdíl od plchů velkých jsou plšíci lískoví přísní samotáři. Lískovými oříšky se jako ostatní plši živí hlavně před hibernací, jinak vyhledává nektar z květů, lesní plody, hmyz či pupeny.

 

Jak se zbavit plcha

Plch je v ČR zákonem chráněný druh a není povoleno jej zabít. Pokud se chcete plcha zbavit, existuje jediné řešení v podobě klecových pastí. V praxi se osvědčují malé živolovné pasti, které se běžně používají na kuny a potkany. Po odchytu do pasti by mělo následovat vypuštění do volné přírody.

Při vypouštění si dejte tu práci a odejděte s chyceným plchem dostatečně daleko od domu. Plch velký i plch zahradní znají své okolí v okruhu až 1 km a za noc jsou schopni urazit přes půl kilometru. Pro vypuštění plcha se proto doporučuje vzdálenost 3 km od domu, kde byl chycen.

Plch velký chycený v klecové pasti

Plši se orientují podle pachových stop a často sledují přesně vymezené trasy. Proto jsou velmi citliví na pachy. Jako přírodní odpuzovač proti plchům můžete vyzkoušet silné esenciální oleje jako je máta peprná nebo eukalyptus.

Plašiče na plchy

Účinek ultrazvuku na plchy nebyl prokázán, má se však za to, že by proti nim měly fungovat akustické odpuzovače kun a hlodavců. Například tedy Deramax Klasik, Deramax Profi nebo plašiče Weitech.

Přirození predátoři plchů

Mezi přirozené predátory plcha patří puštík, lasice, při jeho hibernaci také liška nebo jezevec. Svou práci při ochraně domu před plchem může odvést i obyčejná kočka.

Prevence

Pokud vás trápí plši, ořežte větve stromů v blízkosti střechy, pro plcha velkého je vegetace přístupovým mostem na budovu. Uzavřete i ty nejmenší otvory, plchovi stačí dírka o průměru 2 cm, aby pronikl dovnitř. Pozor, montážní pěna nestačí, plch ji snadno rozkouše. Je také schopný prokousat plastové střešní prvky.

Koušou plši?

Ano, vzácně vás plch může kousnout. Zejména v sebeobraně, když je zahnaný do kouta, podobně jako například potkan. Doporučeno je tedy plcha se nedotýkat holýma rukama. Zejména samci jsou v období páření agresivní, zaujímají obranné postoje a vydávají vrčivé zvuky.

Plch velký jako pochoutka

Zatímco u nás jsou plši chránění, v Chorvatsku a Slovinsku si na nich pochutnávají v restauracích. V obou zemích je plch velký tradičním selským pokrmem a odchyt plchů je významnou událostí. Ne nadarmo se plch velký v angličtině označuje jako plch jedlý.

Jak plch chutná?

Plch velký má sytou, mastnou chuť a na každém zvířátku je jen několik soust masa. V Chorvatsku, zejména na ostrově Hvar, se plši grilují na otevřeném ohni (pokud chcete ochutnat, požadujte na dovolené “puh na žaru”) a podávají se na chlebu. Ve Slovinsku se mohou zapékat s pohankou nebo vařit v guláši. Jejich nalezení není snadné a vyžaduje výlet mimo vyšlapané cesty, ale stojí za to. Loví se pro maso i kožešiny.

Plši ve starověkém Římě

Plši velcí patřili mezi oblíbenou pochoutku starých Římanů. Byli chováni v hliněných nádobách a vykrmováni ořechy, kaštany, žaludy a rybízem, než byli nadíváni k vaření - pečení a obalovaní v medu a máku. Hliněné nádoby se často chladily vodou, aby se navodila hibernace, a tím se prodloužila "trvanlivost" obsahu. Rovněž Galové a Etruskové považovali plcha velkého za pochoutku.

Pokud se z půdy ozývají šramotivé zvuky na podzim nebo v zimě, nejedná se o plcha, ale pravděpodobně o kunu. Plši jsou v zimním období ve stavu hibernace.

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení