Jak ochránit zahradu před píďalkami

Píďalky jsou noční motýli a jejich tenoučké housenky, které působí velké škody požíráním listů ovocných i okrasných stromů, a to v rekordním čase. Pohybují se typickým způsobem: zadní část těla přisunou k přední, takže uprostřed se prohnou do oblouku, a pak přední část posunou dopředu. Pokud chcete zabránit jarní invazi na vaše stromy, je potřeba zakročit už v září a říjnu.

Motýl píďalka

Nenápadné noční můrky s rozpětím křídel 2 až 2,5 cm jsou aktivní až po setmění, většina druhů v období od října do prosince. Teprve takto pozdě na podzim a v zimě se dospělí motýli píďalek líhnou z kukel, ukrytých nejčastěji v zemi pod stromem. Samičky píďalek sice neumějí létat, ale šplhají se po kmenech stromů, aby tam nakladly vajíčka do prasklin kůry a na větvičky.

Housenky mohou být zelené, hnědé, šedé nebo černé, podle konkrétního druhu píďalky. Nemají chloupky. Některé druhy mají na hlavičce černé skvrny. Všechny píďalky mají tendenci se před predátory maskovat tím, že splývají s okolním prostředím.

Při vyrušení potenciálním predátorem housenky často ztuhnou na místě, takže připomínají nehybnou větvičku. Druhá strategie spočívá v tom, že se housenky spustí z větve na tenkém vlákně a zůstanou viset. Když nebezpečí pomine, vyšplhají zpět.

Co dělají píďalky v zimě

Většina druhů píďalek přezimuje na stromech jako vajíčka. Na jaře při rašení listů se z nich líhnou jako nitky tenké housenky, které začínají okusovat listy a pupeny. Nejdříve v listech vykoušou malé otvory, které rychle zvětšují, a brzy z listů zbydou jen žebra. Příznakem napadení píďalkami jsou tedy nepravidelné otvory mezi žilkami listů.

Housenky píďalky jsou schopny rostlinu doslova oholit, takže zbydou jen holé větvičky. Většina druhů napadá ovocné stromy a okrasné listnáče nebo keře (píďalka angreštová). Píďalky často způsobují úplné holožíry a patří mezi nejvýznamnější škůdce ovocných a okrasných dřevin.

Specifický píďalkovitý pohyb housenek je daný tím, že uprostřed těla nemají nohy. Mají pouze tři párů nohou vpředu a tři nebo dva vzadu.

Z mnoha druhů píďalek uvádíme některé z nejvýznamnějších:

Píďalka podzimní

Operophtera brumata

Motýl píďalky podzimní

Housenka píďalky podzimní

Na píďalku podzimní u nás narazíme kromě zahrad také v parcích a v dubových lesech. Šedohnědí motýli píďalky podzimní se líhnou na podzim ve velmi chladném počasí nebo při prvních mazících. Rozpětí křídel samečka je 3 cm, samička má místo křídel pahýlky. Motýli večer často nalétávají k lampám.

Za večerní tmy se odehrává i páření, po kterém samičky šplhají po kmenech stromů, aby tam nakladly oválná vajíčka, mensí než 1 mm. Ta jsou odolná i vůči silným mrazům pod –30 °C.

Z vajíček, která přezimovala na stromě, se brzy zjara líhnou zelenožluté housenky. Dorůstají délky až 2 cm. Okusují narašené pupeny, listy, květy i plody jabloní a třešní, méně také hrušní, meruněk či švestek. Listy spřádá k sobě jemnými vlákénky. Požírá i dub, buk, javor, lípu a další dřeviny. V červnu housenky ukončí žír a na vlákénku se spustí na zem, kde se zahrabou pod zem a zakuklí.

Píďalka zhoubná

Erannis defoliaria

Motýl píďalky zhoubné

Housenka píďalky zhoubné

Na tuto píďalku příznačného jména narazíme na ovocných stromech méně často, škodí spíše na lesních stromech. Křídla samečků jsou slámově žlutá a dosahují rozpětí 4 cm. Dospělci se líhnou na podzim ve stejné době jako píďalky podzimní.

Po večerním páření kladou samičky na pupeny až 400 žlutohnědých až narůžovělých vajíček, která další rok na jaře před líhnutím housenek ztmavnou. Housenky jsou hnědošedé až rudohnědé, s jemnými podélnými proužky.

Narozdíl od píďalky podzimní nespřádá listy k sobě vlákénky. Má velký apetit, nejraději má třešně. Napadá téměř všechny ovocné i okrasné listnaté stromy, kromě broskvoní (v tom je stejná jako píďalka podzimní), výjimečně i růže.

Píďalka angreštová

Abraxas grossulariata

Motýl píďalky angreštové

Housenka píďalky angreštové

Napadá keře angreštu a rybízu. Častěji se vyskytuje na Slovensku. Nápadně zbarvený motýl má rozpětí křídel téměř 5 cm a na bílých křídlech vynikají černé skvrny uspořádané do oblouku. Nápadný je na křídlech oranžový pruh.

Motýli píďalky angreštové se líhnou už v červenci. Stejně jako ostatní píďalky létá večer, přes den se ukrývá, například v listí. Oválná vajíčka mají jasně žlutou barvu a velká jsou až 1 mm. Vylíhlé housenky mají černou barvu, později mají černou jen hlavu a nohy, tělo světle modré nebo nažloutlé, s širokými černými skvrnami na hřbetě a oranžovými skvrnami na boku.

Dorostlé housenky se v srpnu spouštějí z keřů, kde se kuklí, nejčastěji v listí pod keřem, na dřevěných plotech, v puklinách zdí, pod kamenem apod., často mezi několika spředenými listy. Zimu tedy u těchto píďalek přečkávají červenohnědé kukly, ne vajíčka.

 

Jak se bránit proti píďalkám?

První ochrana proti píďalkám se provádí na podzim, vylepováním lepicích pásů na kmeny ohrožených stromů. Housenka, která poleze po kmeni nahoru, aby tam nakladla vajíčka, vleze na pás a tam uvízne. Pásy je vhodné instalovat v druhé polovině září, v polovině prosince je potom odstranit a spálit.

Druhou metodou likvidace píďalek je postřik biologickým pesticidem, který obsahuje bakterie Bacillus thuringiensis. Tyto bakterie likvidují housenky motýlů. Na dospělý hmyz nemají vliv. Účinný postřik proti píďalkám se prodává pod názvem Lepinox Plus a provádí se na jaře, kdy se líhnou první housenky.

Jarní postřik proti píďalkám se každopádně doporučuje provést. I proto, že někdy mohou samičky píďalek naklást vajíčka těsně pod lepicí pás na kůru stromu. Na jaře je pak strom, již bez lepicího pásu, nechráněný proti nájezdu nově vylíhnutých housenek.

Mezi přirozené predátory píďalek patří některé druhy ptáků (sýkory, pěnkavy, vrabci) a vosy. Ptáky přilákáme rozmístěním krmiva.

Jednoduchá metoda zredukování populace píďalek je podzimní hrabání a pálení listí, spadaného pod stromy a keře. Kolem kmenů je vhodné udržovat černý úhor, tedy kolečko holé zeminy, která se občas prokypří. Bez listí se housenky a jiní škůdci hůř schovají a prokypření většinou schované larvy zahubí.