Za hnědnutím nebo žloutnutím listů či uhnívámím kořínků pokojových rostlin často stojí konkrétní choroba. Zde je 5 nejčastějších chorob pokojovek a jak jim zabránit.
Mezi nejčastější choroby pokojových rostlin patří kořenové hniloby, antraknóza způsobující hnědé skvrny na listech, bakteriální choroby, padlí s typickým projevem v podobě moučnatého povlaku, a sazovitost, která je projevem výskytu hmyzích škůdců na rostlinách.
1. Kořenové hniloby
Častý problém u pokojovek a nejčastější příčina jejich úhynu bývá zahnívání kořenů a krčků rostlin v důsledku přemokření. V mokrém prostředí se začnou množit půdní patogeny.
Za hnilobu kořínků rostlin mohou jednak houby (např Rhizoctonia solani nebo Fusarium), a jejich příbuzné, vláknité organismy tzv. oomycety (rody Pythium a Phytophthora). Oomycety produkují pohyblivé zoospóry, které plavou substrátem ke zdravým kořenům, takže přemokřená půda je pro ně ideální.
Z pokojovek přemokřením nejvíc trpí sukulenty, kaktusy, fíkusy, palmy, orchideje a juky, které špatně snášejí trvalou vlhkost.
Příčiny napadení a příznaky
Hlavní příčina je přemokřený substrát s nedostatkem kyslíku v kořenové zóně. Může za něj přelévání rostliny nebo špatná drenáž květináče. Protože spóry oomycetů a hub přežívají v půdě nebo v rostlinných zbytcích roky, mohou se dostat do nového substrátu při přesazení např. s nedostatečně vydezinfikovaným květináčem.
První signálem napadení je vadnutí rostliny, přestože jsme ji normálně zalévali. Listy ztrácejí lesk, žloutnou od spodu a postupně schnou. Růst se zpomalí nebo úplně zastaví.
Když rostlinu vyjmete z květináče, kořeny jsou hnědé až černé, měkké a často nepříjemně zapáchají. U krčkové hniloby je u báze stonku viditelný prsten hnědé nebo černé hniloby.
Co proti kořenové hnilobě dělat
Prevence: v květináči zajistěte drenáž pomocí keramzitu nebo praného štěrku. Při přesazování použijte čerstvý substrát a vydezinfikovaný květináč. Zalévejte, teprve když svrchní centimetr substrátu vyschne. Zabráníte tím i výskytu vlhkomilných škůdů jako jsou smutnice.
Z biologických přípravků funguje chytrá houba Pythium oligandrum v přípravku Polyversum. Jde o příbuznou oomycetu, která parazituje patogenní druhy Pythium, Phytophthora a Fusarium a navíc indukuje obranyschopnost rostliny. Žádná ochranná lhůta, lze použít i v ekologickém pěstování.
Preventivní podporu kořenového systému nabízejí i mykorhizní houby v přípravcích jako Symbivit nebo AgroBio mykorhizní houby. Mykorhiza vytváří symbiotický vztah s kořeny a robustní kořen lépe odolá patogenům.
Pokud už je rostlina napadená, je potřeba ji vyjmout ji z květináče, omýt kořeny pod vlažnou vodou, sterilními nůžkami ostříhat všechny hnědé a měkké kořeny až ke zdravému pletivu. Následně rostlinu přesadit do čerstvého suchého substrátu, květináč také vyměnit nebo vydezinfikovat. Zálivku po přesazení omezit a do nově nasazeného substrátu preventivně aplikovat Polyversum.
Český původ biofungicidu Polyversum
Hlavní účinnou látku přípravku Polyversum, hyperparazitickou oomycetu Pythium oligandrum kmen M1 (ATCC 38472), izolovala v roce 1972 mykoložka Dáša Veselá ze vzorku půdy u Semčic na Mladoboleslavsku. V 80. letech proběhla první komerční aplikace v zemědělském družstvu Slušovice proti padání klíčních rostlin cukrové řepy. V 90. letech kmen převzala česká firma Biopreparáty s.r.o., dodnes jediný světový komerční dodavatel biofungicidu na bázi P. oligandrum.
2. Antraknóza
Antraknóza je souhrnný název pro listové infekce způsobené houbami z rodu Colletotrichum a Gloeosporium. Každý druh houby je obvykle hostitelsky specifický, takže Colletotrichum z fíkusu nepřejde na palmu.
Z pokojovek antraknóza nejčastěji napadá fíkusy, palmy (areka, kentia), dracény, juky, alokázie a anturie. Většinou se přivleče s nově koupenou rostlinou ze skleníkové kultury.
Přičiny napadění a příznaky
Antraknóza potřebuje vlhko a vyšší teplotu. Spóry se šíří rozstřikem vody mezi listy, takže postřik shora a kondenzace na listech jsou hlavní rizika. Choroba začíná typicky žloutnutím okraje a špiček listů. Žluť postupně tmavne v hnědou, skvrny rostou ke středu listu. List nakonec uschne a opadá. Při bližším pohledu jsou ve skvrnách drobné černé tečky (plodničky houby).
Antraknóza se může na první pohled plést s úžehem rostliny. Klíčový rozdíl je ten, že antraknóza souvisle postupuje a může se šířit z listu na list.
Jak antraknózu zlikvidovat
Prevence: Kupujte zdravé rostliny z prověřených zdrojů. Nezalévejte na listy, voda jen ke kořenům. Zajistěte větrání a rozumný odstup mezi rostlinami. Zaschlé a opadané listy odstraňujte, na nich houba přežívá.
Postřik: Pro hobby pěstitele jsou nejúčinnější měďnaté přípravky. Doporučovaným fungicidem je Champion 50 WG. Měď působí kontaktně a brání klíčení spór, postřik se opakuje 1× za 10 až 14 dní. Širokospektrou alternativou je Ortiva s azoxystrobinem.
Před aplikací fungicidu odstřihněte všechny napadené listy a spalte je. Nůžky mezi rostlinami dezinfikujte lihem, jinak roznesete spóry dál.
3. Bakteriální choroby
Pokojovkám hrozí dvě skupiny bakteriálních infekcí: bakteriální skvrnitost listů způsobená bakteriemi rodyu Pseudomonas, Xanthomonas a Acidovorax, které napadají povrch listu a tvoří skvrny, a měkká hniloba způsobená druhy Erwinia. Bakterie produkují pektolytické enzymy, které rozkládají pektin v buněčných stěnách a způsobují rozsáhlou hnilobu dužnatých částí.
Bakteriální skvrnitost napadá zejména břečťan (zvláště pestrolisté odrůdy), šeflery, anturie, alokázie, fíkusy, kany (dosny), vánoční hvězdy, begónie a pelargonie.
Měkká hniloba je typický nepřítel sukulentů, kaktusů, dieffenbachií, dracén, juky a sansevierie. Méně často trápí orchideje, hlavně phalaenopsis.
Podmínky šíření a příznaky napadení
Bakterie potřebují vlhko a teplo. Šíří se rozstřikem vody mezi listy. Vstupní brána jsou drobná poranění po stříhání, přesazování nebo mechanickém poškození. Velmi často se infekce přivleče už s novou rostlinou ze sklenické kultury.
U bakteriální skvrnitosti najdete tmavě hnědé skvrny s charakteristickým žlutým prstencem kolem. Někdy mají sklovitě nebo olejovitě promáčený vzhled. Ve vlhkém prostředí se skvrny spojují a list odumírá.
U měkké hniloby část pletiva (často báze listu, krček nebo střed sukulentu) změkne a rozkládá se na vodnatou kašovitou hmotu, která silně zapáchá jakoby rybím nebo sirným zápachem. U sukulentů a kaktusů rostlina měkne od základu, pletivo se rozteče. U dieffenbachií a dracén hniloba postupuje od krčku nahoru, rostlina se zlomí.
Jak bakteriální choroby porazit
Bakteriální choroby se kurativně léčí velmi špatně. Důraz je na prevenci a omezení šíření.
Prevence:
- Kupujte zdravé rostliny z prověřených zdrojů.
- Sterilizovaný substrát a vydezinfikované květináče.
- Voda jen ke kořenům, nikdy ne na listy.
- Větrejte a držte rozumný odstup mezi rostlinami.
- Při řezání mezi každou rostlinou dezinfikujte nůžky lihem, ideálně i mezi listy téže rostliny.
Zákroky při napadení:
- Napadené listy nebo části okamžitě odstraňte a spalte (do popelnice, ne kompost).
- U měkké hniloby na sukulentech a kaktusech vyřízněte celou postiženou část ostrým sterilním nožem zpět ke zdravému pletivu. Nechte řez 7 až 14 dní zaschnout na vzduchu, pak zasaďte do suchého substrátu.
- Z chemie funguje jen Champion 50 WG s měďnatými solemi. Aplikuje se po odstranění napadených částí jako prevence dalšího šíření.
- Pokud je napadení rozsáhlé, rostlinu vyhoďte a začněte s čerstvou sazenicí. U bakteriálních infekcí to často vyjde levněji než dlouhodobé pokusy zachránit nemocný kus.
4. Padlí
Padlí sice vypadá jako bílá plíseň, ale způsobují jej houby z čeledi Erysiphaceae. Pokojovky napadají rody Erysiphe, Podosphaera, Golovinomyces, Sphaerotheca a Oidium. Většina druhů je úzce hostitelsky specifická, takže padlí nepřejde z růží na rajčata a naopak.
Padlí se v pokojovém prostředí netýká všech rostlin. Postihuje konkrétní skupiny: africké fialky, begónie, kalanchoe, pokojové růže, vánoční hvězdu (poinsettia), masožravé tučnice, pelargonie a břečťan. Monstera, fíkus, palmy, sansevierie (tchýnin jazyk) a většina běžných pokojovek padlím neonemocní.
Podmínky šíření a příznaky napadení padlím
Padlí má netypickou kombinaci požadavků: prosperuje za sucha v kombinaci s vysokou vzdušnou vlhkostí. Nepotřebuje stojatou vodu na listech jako bakteriální choroby. Riziko zvyšuje špatné větrání a nadměrné dusíkaté hnojení, protože mladé rychle rostoucí pletivo je citlivější. Spóry se přenáší větrem a často přicházejí s novou rostlinou.
Charakteristický je bílý moučnatý povlak na svrchní straně listů, postupně i na stoncích a květech. Jde o mycelium a konidie houby. Napadené listy se postupně kroutí, žloutnou, schnou a opadávají. Květy se nemusí vůbec rozvinout.
Jak padlí porazit
Důsledně větrejte a držte rostliny v rozumném rozestupu. Nehnojte přehnaně dusíkem. Tradiční a proti padlí stále nejúčinnější přípravek je síra, dostupná v hobby balení jako Kumulus WG ve vodorozpustném granulátu, který se snadno aplikuje postřikovačem. Síra se odpařuje již od 20 °C a vytváří kolem rostliny ochrannou vrstvu. Ve skleníku lze použít i sirnou svíci.
Pro silně napadené rostliny existuje systémový postřik s azoxystrobinem, například Padlí STOP nebo Ortiva.
Z domácích roztoků jsou proti padlí účinné: smetanové mléko (1:10 s vodou), jedlá soda (1 lžička na litr vody) nebo přesličkový extrakt. Mají preventivní účinek, ne kurativní.
5. Sazovitost
Sazovitost není primární choroba. Je to kolonie saprofytických hub z rodů Capnodium, Cladosporium a dalších, která žije z medovice vyloučené savým hmyzem na listy rostliny. Hostitelská rostlina samotná pro houby zajímavá není, jde jim pouze o sladký povlak.
Z pokojovek bývají postiženy hlavně citrusy, fíkusy, dieffenbachie, palmy, anturie, břečťany a rododendrony.
Příčiny a příznaky napadení
Příčinou vzniku sazovitosti je vždy savý hmyz, jako mšice, štítenky a puklice, molice či vlnatky. Tito škůdci sají rostlinné šťávy a přebytek cukrů vylučují jako medovici. Na ní se houby uchytí během několika dnů a vytvoří charakteristický povlak.
Charakteristickým projevem výskytu sazovitosti je černý sazovitý lepkavý povlak na listech, ale také na nábytku, podlaze a parapetech pod rostlinou. Listy mají na první pohled „začouzený" vzhled. Pod povlakem je list většinou v pořádku, ale houba blokuje světlo a fotosyntézu, takže pokojovka dlouhodobě chřadne.
První signál jsou lepkavé listy a lepkavé okolí rostliny, tedy medovice. Černý povlak přichází za pár dnů až týdnů.
Jak sazovitost odstranit
Sazovitost samotnou nemá smysl léčit fungicidem. Postup vede přes likvidaci primárního škůdce.
- Identifikujte savý hmyz. Prohlédněte úžlabí listů a spodní stranu listů, typicky tam mšice, štítenky a molice sedí.
- Nasaďte insekticid. Pro pokojovky je vhodný systémový Mospilan 20 SP s acetamipridem v podobě spreje. Funguje na mšice, molice i štítenky. Doplňkově instalujte žluté lepové desky.
- Otřete povlak vlažnou vodou s mýdlem (insekticidní mýdlo nebo neutrální mýdlo, 1 lžíce na litr vody). Houba se z povrchu listů snadno smyje.
- Důkladně opláchněte čistou vodou.
Bez likvidace primárního škůdce sazovitost vždy rychle naroste znovu.
Pěstitelské chyby u pokojovek
Velká část problémů, se kterými si pěstitel pokojovek láme hlavu, jsou ve skutečnosti pěstitelské chyby, ne infekční choroby. Než nasadíte fungicid, zkontrolujte tyto příznaky:
- Žloutnutí spodních listů je obvykle přelití nebo i nedostatek dusíku.
- Hnědé špičky listů signalizují suchý vzduch z topení nebo podlití.
- Prosvětlení středu listů (chloróza) je nedostatek železa nebo hořčíku.
- Hnědé okrouhlé skvrny po slunných dnech jsou úžeh u rostliny, kterou jste přemístili na slunce.
- Černé okraje listů v zimě bývají způsobené chladem a průvanem.
- Korkovité výrůstky na rubu listů u sukulentů jsou edém z přemokřeného substrátu při slabém světle.
Více souvislostí najdete v článku o žloutnutí listů.
Časté otázky
Jak rozeznám antraknózu od bakteriální skvrnitosti?
Antraknóza postupuje od okraje listu dovnitř a tvoří souvislou hnědou plochu. Bakteriální skvrnitost dělá oddělené tmavé skvrny s žlutým prstencem rozeseté po listu. Při bližším pohledu mají bakteriální skvrny vodnatě promáčený vzhled.
Lze Polyversum použít na pokojovky bez ochranné lhůty?
Ano. Polyversum obsahuje živý mikroorganismus Pythium oligandrum (1 milion oospor na gram) a nemá ochrannou lhůtu. Vhodný i pro pěstování bylinek a zeleniny v interiéru.
Fíkus má lepkavé listy a černý povlak na listech. Jak to vyřešit?
Jde o sazovitost po medovici savého hmyzu. Identifikujte škůdce (typicky štítenka), nasaďte systémový insekticid jako Mospilan a povlak setřete vlhkou houbou s mýdlem. Bez likvidace škůdce se sazovitost vrátí.
Kaktus mi začíná hnít od spodu. Lze ho zachránit?
Pokud je hniloba ve spodní třetině, vyřízněte ji ostrým sterilním nožem zpět ke zdravému pletivu, řez nechte 7 až 14 dní zaschnout na vzduchu a pak zasaďte do suchého substrátu. Nezalévejte 14 dní. Pokud je hniloba v horní části nebo už hluboko v pletivu, šance na záchranu je malá.
Můžu Ortivu a Polyversum použít zároveň?
Ne. Polyversum se nesmí míchat s fungicidy ani jinými přípravky s biocidním účinkem, protože ty živý mikroorganismus zničí. Buď nejprve nasaďte Ortivu na akutní napadení, vyčkejte 2 až 3 týdny a pak Polyversum jako prevenci.
Pomáhá Bacillus thuringiensis na choroby pokojovek?
Ne. Bt je biologický insekticid proti housenkám motýlů, na houbové ani bakteriální choroby nemá žádný účinek. Pro biologickou ochranu kořenů použijte Polyversum, pro savý hmyz vyvolávající sazovitost nasaďte Mospilan.
Pomůže pelyňkový čaj nebo česnekový postřik?
Mají preventivní účinek a jsou dobré jako doplněk pravidelné péče, ne kurativní zásah. Při akutním napadení použijte cílený fungicid.
Můžu napadenou pokojovku zachránit, když opadaly dvě třetiny listů?
Záleží na druhu. Sukulenty a kaktusy obvykle dokážou regenerovat z kousku zdravého pletiva. U fíkusů a palem je při ztrátě 70 % listů obvykle konec, protože zbylé pletivo nestihne udržet vodní hospodářství. Vyhodit a začít znovu z čerstvé sazenice.
Jak často mám aplikovat fungicid na pokojovky?
Ne preventivně bez důvodu. Fungicid nasazujte až při zjištěných příznacích napadení a opakujte podle etikety (typicky 1× za 10 až 14 dní). Mykorhiza a Polyversum jsou jiný režim, fungují jako preventivní podpora.