Květilka cibulová a květilka zelná: jak na ně

Cibule v záhonu vadnou, květák se nedrží a zelí se dá z půdy vytáhnout jako mrkev, protože nemá kořen. Za tyto škody mohou dvě nenápadné šedé mušky z čeledi květilkovitých: květilka cibulová a květilka zelná. Jejich larvy ročně zničí v Česku tisíce sazenic na zahrádkách. Naštěstí existuje způsob, jak před květilkami zachránit zeleninu, a dokonce bez chemie.

Co jsou květilky zač

Květilky (latinsky rod Delia) jsou drobné mouchy z čeledi květilkovití (Anthomyiidae). Dospělci připomínají menší a štíhlejší mouchu domácí. Vlastní problém ale nejsou. Škody dělají jejich bílé beznohé larvy v půdě, které se prokousávají kořeny a krčky rostlin.

Pro českou zahrádku jsou důležité dva druhy:

• Květilka cibulová (Delia antiqua) napadá cibuli, česnek, pór, šalotku a pažitku. Občas se pustí i do cibulových okrasných rostlin jako jsou tulipány a narcisy.
• Květilka zelná (Delia radicum) napadá brukvovitou zeleninu, tedy zelí, květák, kapustu, růžičkovou kapustu, brokolici, kedluben, ředkvičku, vodnici a tuřín.

Oba druhy mají velmi podobnou biologii i způsob, jakým škodí. Liší se hostitelem. Pro většinu praktických rozhodnutí (kdy ošetřit, čím chránit) jde s nimi pracovat dohromady.

Jak vypadají

Květilka cibulová

Dospělec měří 5 až 8 mm, má popelavě šedé, jemně chlupaté tělo a průhledná křídla. Na pohled je nejvíc podobná mouše domácí, ale o něco menší a štíhlejší. Samec má na zadečku tmavý podélný proužek, samičkám tento znak chybí.

Vajíčka jsou bílá, podlouhlá, asi 1 mm dlouhá. Larvy jsou špinavě bílé až nažloutlé, bez nohou a bez patrné hlavy, dospělé dorůstají 8 až 10 mm. Kukla je hnědá, soudečkovitá, zhruba 6 až 7 mm dlouhá, ukrytá v půdě.

Květilka zelná

Dospělec je o něco drobnější, 5 až 7 mm, šedohnědý, pokrytý černými štětinami. Křídla má širší než moucha domácí. Vajíčka jsou bílá, podlouhlá, 1 až 1,3 mm dlouhá a 0,2 mm široká.

Dorostlá larva je bílá, beznohá a bezhlavá, 5 až 8 mm dlouhá. Pro oko je nejnápadnější plochý zadní konec těla, na kterém jsou dva nápadné, tmavé a silně sklerotizované dýchací otvory. Tento znak ji odliší od většiny ostatních půdních larev. Kukla je hnědá, soudečkovitá, 5 až 6 mm dlouhá.

Životní cyklus květilek

Obě květilky přezimují jako kukly v půdě. Cyklus jednotlivých generací je u obou velmi podobný. V podmínkách Česka i střední Evropy vytvoří za sezónu 2 až 3 generace.

Květilka zelná vylétá jako první. Dospělci 1. generace se v Česku objevují od druhé poloviny dubna do první poloviny května. Samičky kladou vajíčka po 5 až 20 kusech přímo na kořenový krček rostlin nebo do půdních škvír v jeho blízkosti. Za 5 až 10 dní se líhnou larvy, které škodí. Vyvíjejí se 2 až 3 týdny a kuklí se v půdě v hloubce kolem 5 cm. Druhá generace květilek létá v červnu a červenci, třetí v srpnu a září. Nejškodlivější je 1. generace, která útočí na nejmladší rostliny.

Květilka cibulová se v Česku probouzí o něco později. Dospělci se líhnou v  květnu a začátkem června. Samička během života naklade přes 200 vajíček, často po více snůškách na stejnou rostlinu. Druhá generace létá v červenci a srpnu, případná třetí v září. Také tady platí, že 1. generace dělá největší škody, protože napadá mladé rostliny.

Jak květilky škodí

Larvy obou druhů žijí v půdě a žerou kořeny a podzemní části rostlin. Květilka cibulová žere dužninu cibulí a česneků, květilka zelná požírá kořeny brukvovitých.

Květilka cibulová napadá cibuli, česnek, pór, šalotku a pažitku. Příznaky napadení:

• Listy nejprve žloutnou a vadnou, a to i přesto, že je dost vlhka.
• Cibule měkne a začíná hnít. V její dužnině najdete při vykopání jednu nebo více bílých larev, často z různých snůšek. V jediné cibuli se může vyvíjet i přes padesát larev pocházejících z více samiček.
• Druhotně přicházejí bakteriální a houbové hniloby, které znehodnotí i sklizenou cibuli ve sklepě.
• Sazenice v jednom pásu seté cibule mohou zcela odumřít.

Květilka zelná napadá hlávkoví a pekingské zelí, květák, hlávkovou a růžičkovou kapustu, brokolici, kedluben, ředkvičky, vodnici, tuřín a japonské ředkve (daikon). Příznaky napadení:

• Mladá rostlina vadne za slunečného dne, večer se zdánlivě zotaví, druhý den vadne víc. Tak to pokračuje, dokud rostlina nezahyne.
• Listy získávají typický modrofialový až modrošedý nádech, žloutnou a postupně schnou.
• Rostlinu jde z půdy snadno vytáhnout. Kořen chybí nebo zbývá jen pahýl s chodbičkami a často s bílými larvami.
• U ředkviček, vodnic a tuřínů jsou chodbičky v bulvě, často vyplněné trusem larvy.
• 2. a 3. generace se pouští i do hlávek a košťálů a otevírá tak cestu sekundárním hnilobám.

Při silnějším napadení se na jedné rostlině může vyvíjet až 300 larev, což znamená jistý úhyn rostliny. Podle pozorování Bayer CropScience, předního výrobce přípravků na ochranu rostlin, mohou slabě napadené středně rané a pozdní odrůdy zelí zregenerovat, pokud na rostlině současně pracuje maximálně pět larev.

Jak se květilkám bránit

Škody působené květilkami minimalizujete pomocí žlutých lepových desek a bílé netkané folie, insekticidem Spintor nebo parazitickými hlísticemi Nemacare.

Prevence

1. Bílá netkaná textilie ihned po výsadbě. Položte ji na záhon hned po výsevu nebo výsadbě, okraje zasypte zeminou, aby se samičky neměly kudy podlézt. Textilie je propustná pro vodu i sluneční záření, takže rostliny pod ní normálně rostou. Pozor: nepoužívejte ji na ploše, kde rostly v loňském roce brukvovité, kukly v půdě by se vylíhly přímo pod textilií a problém by se zhoršil. Bílou netkanou textilii o šířce 1,6 m pořídíte ve dvou délkách: 5 m a 10 m. Pro vyšší rostliny je k dispozici i síť proti hmyzu, která drží tvar.

2. Střídání plodin. Cibuli i brukvovitou zeleninu pěstujte tak daleko od loňské plochy, jak to pozemek dovolí. Větší vzdálenost prokazatelně snižuje napadení, protože samičky vyhledávají hostitelské rostliny především v okolí líhniště. Stejnou plochu pak po brukvovitých nebo cibulovinách neosazujte stejnou plodinou nejméně 2 až 3 roky.

3. Pozdní výsadba a podzimní orba. Brukvovité vysazujte raději v pozdním květnu nebo v červnu. Cibuli pěstujte z přímého výsevu místo ze sazečky, semenáčky mají v době hlavního letu samiček ještě tak malé listy, že je samičky často přehlédnou. Po sklizni vždy z pozemku odstraňte všechny zbytky košťálů a cibulové slupky a na podzim půdu přeryjte. Kukly se dostanou na povrch, kde je zničí mráz.

Pomáhá také monitorovat dospělce žlutými lepovými šipkami a ihned likvidovat napadené rostliny. Nepatří do kompostu, ale na hromadu k pálení nebo do popelnice. V kompostu kukly květilek přežijí.

Použitelné insekticidy

Pro hobby zahrádkáře sice v ČR není registrovaný žádný přípravek konkrétně proti květilkám, přesto řešení existuje. Podle vědecké literatury na květilky prokazatelně funguje účinná látka Spinosad (přípravek SpinTor). Spinosad je v polních pokusech jednou z nejúčinnějších látek proti larvám květilky zelné při zálivce substrátu. U květilky cibulové funguje jako moření osiva.

V některých amerických populacích květilek se začíná objevovat rezistence vůči spinosadu, takže je rozumné ho rotovat s biologickou ochranou hlísticemi a mechanickou bariérou.

Při masivním výskytu dospělých květilek zeleninu zachrání postřik Mospilanem 20 SP a jeho účinná látka acetamiprid. Alternativou je pyrethroidní postřik s lambda-cyhalothrinem (Karate Zeon), pokud zasáhne dospělce kontaktně během letu.

Biologická ochrana parazitickými hlísticemi

Když už jsou samičky v záhonu a textilii nemáte, nebo už létají druhá a třetí generace, jediná opravdu účinná ochrana proti larvám už v půdě jsou parazitické hlístice. Jde o mikroskopické háďátka rodu Steinernema, která aktivně vyhledávají larvy hmyzu v půdě, pronikají do jejich těla a uvolňují uvnitř symbiotické bakterie. Bakterie larvu zlikvidují za pár dní a hlístice se v ní pomnoží, aby pokračovaly k další.

Pro květilky se osvědčuje kombinace Steinernema feltiae a Steinernema carpocapsae. S. feltiae je v této roli ověřená vědeckými pokusy, prokazuje účinnost už od teploty půdy okolo 10 °C, takže funguje i v chladnějších jarních dnech, kdy začíná létat 1. generace. Optimální je teplota půdy 15 až 25 °C.

Hlístice proti květilkám se prodávají pod názvem Nemacare. Přípravek obsahuje obě výše zmíněné hlístice a likviduje:

• květilku cibulovou (mladé larvy) v období květen až srpen,
• květilku zelnou (mladé larvy) v období duben až červenec.

Doporučená dávka je 5 milionů hlístic na 10 m². Hlístice se rozmíchají ve vodě a aplikují konví nebo postřikovačem. Aplikujte do mírně vlhké půdy, ideálně k večeru, aby přípravek nevysušilo přímé slunce, a po aplikaci půdu krátce zalijte. Hlístice jsou citlivé na sucho a UV záření.

Stejné hlístice fungují i na jiné půdní škůdce (smutnice, dřepčíky, lalokonosce), takže investice se vrátí i v jiných záhonech. Pokud řešíte i mušky smutnice v truhlících, podívejte se na článek musky smutnice: otázky a odpovědi.

Profi insekticidy

V profesionálním zemědělství se proti květilkám používají insekticidy jako Benevia (cyantraniliprole), Spintor (spinosad), Belem 0,8 MG nebo APIS 200 SE. Pro hobby zahrádkáře v České republice není proti květilce zelné ani cibulové registrovaný žádný přípravek v běžné maloobchodní síti. 

Květilky se v půdě těžko zasahují postřikem na listy, jejich larvy jsou skryté pod zemí a chemie se k nim špatně dostane. Profesionální pěstitelé používají systémové přípravky a aplikační techniku, kterou hobby zahrádkář potřebovat nebude. Pro amatérskou produkci je proto biologická ochrana hlísticemi v kombinaci s netkanou textilií prakticky bezkonkurenční.

Časté dotazy

Kdy mám aplikovat parazitické hlístice na květilku zelnou?

Ideálně těsně před nebo na začátku letu 1. generace, tedy v Česku od poloviny dubna do poloviny května. Pokud zaspíte, aplikujte je co nejdřív, hlístice fungují i na později vylíhlé larvy.

Stačí jedna aplikace hlístic na celou sezónu?

Pro 1. generaci obvykle ano. Pokud ale máte silně napadenou plochu nebo chcete pokrýt i 2. a 3. generaci, opakujte aplikaci za 6 až 8 týdnů.

Můžu napadené rostliny dát na kompost?

Ne. Kukly v půdě nebo v rostlinných zbytcích kompostování přežijí a na jaře z nich vylétnou nové dospělce. Napadené rostliny spalte nebo vyhoďte do popelnice.

Cibule mi vadne v červnu, ale když ji vykopu, kořen je v pořádku. Je to květilka?

Pravděpodobně ne. Květilka cibulová žere přímo cibuli a krček, ne kořen. Vadnoucí cibule s nepoškozeným kořenem může indikovat nedostatek vláhy, slunování po výsadbě nebo jiné houbové choroby (například cibulové bílé hniloby).

Pomáhá popel, vápno nebo tabákový extrakt?

Tradiční babské rady. Popel mírně odpuzuje samičky květilek při kladení, ale ochrana je velmi slabá a krátkodobá. Solidní data o účinnosti chybí. Spolehlivější je netkaná textilie.

Lze cibuli a brukvovité ošetřit společně?

Ano. Pokud máte oba druhy v zahradě, postup je v zásadě identický. Hlístice z přípravku Nemacare účinkují na oba druhy květilek. Netkaná textilie funguje také stejně. Hlavní rozdíl je v časování: u brukvovitých začněte ošetřovat dříve (od poloviny dubna), u cibule o měsíc později (od května).

Proč mi loni napadlo zelí, i když jsem měl/a textilii?

Nejčastější chyba je textilie nasazená pozdě (samičky už nakladly vajíčka před přikrytím), nebo na ploše, kde loni byly brukvovité. V druhém případě se kukly z půdy vylíhnou pod textilií a uvězněné samičky budou klást vajíčka rovnou na vaše rostliny.

Funguje proti květilkám pěstování v sousedství cibule a mrkve?

Toto je tradiční zahradnická pověra, která má v laboratorních pokusech jen velmi slabou oporu. Cibule mírně odpuzuje mrkvovou pochmurnatku, ale na květilky ovlivňuje jen okrajově. Spolehnout se na to nedá.