Jak se zbavit puklic

Našli jste na rostlině pevně přilepené krémové nebo hnědé vypoulené flíčky? Nejspíše se jedná o puklice, které na rostlině sají mízu podobně jako mšice. Puklice, a jejich blízké příbuzné štítenky, jsou savý škodlivý hmyz. Napadají listnaté i jehličnaté dřeviny, nejčastěji okrasné, včetně pokojových rostlin.

puklice-na-listech-oleandru

Mladé larvy puklic najdeme na spodní častě listů, po přezimování se pak trvale přisávají na kmeni či větvičkách. Stejně jako mšice také vylučují sladkou medovinu. Ta je vhodným prostředím pro šíření tzv. černí, houbových chorob, které pokrývají jako černý prach listy, kůru i plody, a brání rostlině ve fotosyntéze. Puklicím vyhovuje teplé a vlhké prostředí, často je proto najdeme i ve skleníku.

Podobnost puklic s mšicemi je i v tom, že puklicím někdy dělají ochránce mravenci, kterým chutná sladká medovice, vylučovaná puklicemi.

Rozdíl mezi puklicemi, štítenkami a červci 

Většinou se současně s puklicemi zmiňují i štítenky a červci. Je to proto, že se jedná o velmi podobné škůdce. Puklice i štítenky patří mezi podřád hmyzu označovaný jako červci (latinsky Coccoidea).

Rozdíl mezi nimi je v tom, že samotní červci se na rostlině volně pohybují, ale puklice i štítenky se pevně přisávají a schovávají pod tvrdý voskový krunýřek, tzv. štítek či pukličku. Ten mívá protáhlý nebo kruhový tvar. U puklic je tento štítek pevně spojený s měkkým tělem. U štítenek lze štítek od těla snadno odloupnout.

Pod voskový štít kladou samičky puklic vajíčka, aby byla dobře chráněná. Štít puklice rovněž chrání před pronikáním pesticidů. Proto je puklice a štítenky poměrně obtížné vyhubit. Snazší je likvidovat larvy a mladé jedince na jaře, ještě než se více rozmnoží.

V praxi vám v podstatě může být jedno, zda jde o puklice, štítenky nebo červce, protože na všechny se používají stejné insekticidy proti savým škůdcům.

Příznaky napadení puklicemi 

Příznakem napadení jsou vadnoucí listy, deformace výhonků, skvrny na listech, bradavičnaté výstupky na listech nebo stonku, lepkavá šťáva listech (tzv. medovice)., předčasné schnutí listů na počátku podzimu. U mladé rostliny může dojít v zimě k umrznutí v důsledku oslabení.

Samičky puklic a štítenek jsou větší než samečci, měří 2,5 až 6 mm a nemají křídla. Protože samičky nepotřebují oplodnit aby se mohly rozmnožovat, samečci se vyskytují vzácně. Mají poloviční a velikost a díky křídlům vypadají jako malincí komáři.

Nejčastěji si puklice přineseme domů s novou rostlinou zakoupenou v zahradnictví a pocházející od pěstitele, který si napadení nevšiml nebo jej neřešil. Proto se vyplatí pečlivá vizuální kontrola nových přírůstků. Puklice a štítenky se stejně jako všichni ostatní červci velmi rychle množí.

Larvy puklic přezimují skryté v kůře stromů, na spodní straně větviček nebo v úkrytech okolo stromu, pokud je napadený strom mladý a má hladkou kůru. Na jaře se rozlézají po kmeni a po větvičkách, kde se trvale přisávají.

Které rostliny puklice napadají?

Puklice a štítenky napadají širokou škálu rostlin, nejčastěji je najdeme přisáté na růžích, oleandrech, fíkusech, orchidejích, palmách, na ovocných stromech, jehličnanech, ale i na kaktusech a sukulentech.

Jak se puklice šíří po rostlinách

Z vajíček schovaných pod štítkem (pod jedním štítkem je jich několik set až přes tisíc) se postupně celé léto líhnou larvy, které vylézají zpod štítku a přisávají se k listům. Na podzim se larvy stahují k přezimování na kůru stromů a na větvičky, ale i pod kameny pod stromem nebo dokonce na kůru jiných stromů, pokud je kůra stromů mladá a hladká.

Na jaře se larvy vracejí na strom, trvale se přisávají ke kmeni nebo větvičce a postupně vytvářejí chitinový štítek, který je ze začátku měkký. V dubnu je štítek puklice ještě nenápadný, je podobně zbarvený jako kůra jako kůra. Později ztvrdne a zhnědne.

Na konci června jsou samičky puklice většinou již mrtvé a štítky slouží jen jako skrýš pro vajíčka. Prázdné štítky někdy zůstávají přichyceny na kůře stromů ještě celý rok.

Puklice švestková

Lecanium corni, Parthenolecanium corni

Napadá ovocné dřeviny, nejen slivoně. Tvar a zbarvení puklice švestkové je velmi proměnlivé v závislosti na hostitelské rostlině a stáří štítku.

Jako prevence před puklicí švestkovou pomáhá vysazovat švestky na vlhkých, případně i větrnějších místech. Tyto stromy mají rády vlhko a v takovém prostředí jsou odolnější vůči všem škůdcům. Puklice naopak mají rády teplo, sucho a závětří.

 

Jak puklice zlikvidovat 

Tvrdé voskované terčíky chrání puklice před pronikáním kontaktních insekticidů, proto je nutné aplikovat systémové insekticidy. Jako nejúčinnější se osvědčuje již  předjarní postřik v únoru. A později na podzim ihned po opadání listů druhý postřik. Tou dobou jsou larvy zranitelnější. Doplňkovým řešením je kontaktní postřik v červnu nebo červenci.

Jako prevence pomáhá v půdě nenechávat růst plevel. Praxí prověřené řešení je zřídit kolem kmene tzv. černý úhor, tedy pás prokypřené zeminy. Zabraňuje to prorůstání plevele, zejména pýru plazivého, ve kterém se v zimě larvy puklic velmi rády schovávají, zejména u mladých stromků, u kterých kůra neskýtá tolik úkrytů. Schnoucí opadané listí napadené puklicemi je na podzim nejlepší spálit. 

U pokojových rostlin lze při prvním známkách napadení puklice zkusit mechanicky odstranit například pinzetou, jde ale o mravenčí práci, která má smysl při menším rozsahu napadení.

Proti puklicím a červcům u pokojových okrasných rostlin použít kontaktní přípravky Fast M a Karate se Zeon technologií 5 CS, s účinnou látkou pyretroidem. Jako systémový insekticid proti puklicím je pak vhodný Mospilan 20 SP s účinnou látkou acetamiprid.

Často používaným postřikem proti puklicím je i je koncentrát Rock Effect na přírodní bázi, přesto velmi účinný.

Přirození nepřátelé puklic

Puklice mají přirozené nepřátele v podobě larev dravých druhů slunéček a dravých vosiček chalcidek. V zimě se larvami puklic živí sýkorky. Na přirozené nepřátele ale nelze spoléhat. Puklice mají takovou rozmnožovací schopnost, že stačí, aby přežilo pár procent populace a na jaře se znovu rozmnoží.

Jako stoprocentní regulace puklic účinkují v zimě prudké poklesy teplot hluboko pod nulu, které jsou schopny vyhladit celou populaci larev.