Svilušky: co jsou zač a jak se jich zbavit

Svilušky jsou drobní roztoči, kteří napadají venkovní i pokojové rostliny. Daří se jim zejména za horkého a suchého počasí. Velké škody mohou páchat ve sklenících, kde se díky teplotě množí nepřetržitě celý rok.

Svilušky najdeme na rajčatech, paprikách, okurkách, jahodách, nebo třeba oleandru, škody tropí na chmelnicích i kukuřičných polích. Měří pouhých 0,5 až 0,7 mm, pod lupou vypadají jako malinkatí pavoučci.

Schovávají se na spodní straně listů, při silné infestaci jsou svilušky rozlezlé po celé rostlině, kterou opřádají jemnou pavučinkou (viz foto níže). Odtud jejich anglický název spider mites.

Svilušky na výhonku rajčete

Druhy svilušek

Svilušky páchají škody na rostlinách po celém světě, čeleď sviluškovitých (Tetranychus) zahrnuje přes 1200 druhů. Nejčastěji se v našich zeměpisných šířkách setkáme se sviluškou chmelovou a sviluškou ovocnou. Méně rozšířená je například sviluška stromová, sviluška rybízová, angreštová nebo jabloňová. 

Záměna svilušky za sametku

Svilušce se nápadně podobá jiný roztoč, sametka. Sametky vypadají jako droboučcí červení pavoučci, ale nenapadají rostliny. Sametky jsou větší než svilušky, tělo měří 4-5 mm. Žijí v trávě a keřících na zahradě, na louce, nebo i v lese.

Larvy některých druhů sametek, jako je např. sametka podzimní, napadají lidi a domácí mazlíčky a způsobují silné svědění a vyrážku. Jiné druhy sametek jsou naopak pro zahradu užitečné.

Sviluška chmelová

Tetranychus urticae

Sviluška chmelová

Nejrozšířenější sviluška chmelová napadá nejen chmel, ale i okurky, brambory, vinnou révu, maliníky, rybíz či okrasné rostliny - celkem asi 300 druhů rostlin. Barva se pohybuje od žluté, přes zelenu barvu až po hnědou.

Na spodní straně těla má sviluška chmelová po obou stranách tmavé skvrnky. Oranžovočervené samičky rády přezimují v prasklinách kůry. Na listy snášejí vajíčka se vzhledem drobounkých perliček.

Sviluška ovocná

Panonychus ulmi

Sviluška ovocná

Larvy svilušek ovocných se na jaře shromažďují na pupenech ovocných stromů, takže pupeny vypadají jako rudé. Larvy zde spřádají vlákénka, na kterých se větrem nechávají přenášet na další větve a stromy.

Napadá jabloně, hrušky nebo švestky. Přisává se z obou stran listů.

Přezimující vajíčka jsou skrytá v kůře stromu a na větvičkách. V létě svilušky kladou vajíčka na spodní stranu listů podél žilek.

Sametka rudá

Trombidium holosericeum

Sametka rudá

Sametka je drobný červený pavouček, s tělem pokrytým jemnými chloupky. Larvy sametek se přisávají na drobný hmyz jako jsou luční koníci a pavouci. Nezpůsobují jim však újmu a když se nasytí, odpadnou.

Dospělé sametky rudé požírají hmyzí vajíčka a jiné roztoče a parazity, lidem ani rostlinám neškodí. Naopak jsou velmi užitečné.

Cihlově zbarvené sametky rudé najdeme typicky na vyhřátých plochách jako jsou terasy. S přicházející zimou někdy hledají úkryt v domácnostech.

Sametka podzimní

Neotrombicula autumnalis

Sametka podzimní

Sametka podzimní je parazit, napadající lidi a zvířecí savce. Larvy těchto sametek číhají v trávě a nižších rostlinách a přichytávají se na kůži hostitele. Narozdíl od svých příbuzných klíšťat nich ale nesají krev, ale živí se drobnými částečkami kůže, které rozkládají svými enzymy.

Výsledkem je nepříjemná kožní reakce, nazývaná trombiculóza. Jde o silné svědění pokožky. Larva měří pouze 0,2 mm, takže není vidět a svědění je bez zjevné příčiny.

Sametka podzimní napadá kromě lidí například psy, krty, ježky, myši, slepice a ptáky (typicky kosy), kteří je pak roznášejí do okolí.

Rozdíl mezi sviluškami a mšicemi

Svilušky jsou podobné mšicím tím, že žijí v koloniích na listech rostlin a sají z nich mízu. Jsou mnohem menší než mšice, dospělá sviluška měří půl milimetru. Pro jejich pozorování je vhodné si vzít lupu.

V závislosti na konkrétním druhu jsou svilušky průsvitně bílé, zelené nebo zelenošedé (sviluška chmelová), žluté (sviluška jabloňová), červenooranžové (oplodněné samičky svilušky chmelové) nebo sytě červené (sviluška stromová).

Pavučinky na listech

Při silnější infestaci lze činnost svilušek pozorovat na jemných pavučinkách, kterými pokrývají listy. Pavučinky je chrání před predátory, přelézají po nich na další stonky a ve větru je využívají k cestování mezi rostlinami, podobně jako pavoučci v babím létě.

Jak poznat napadení sviluškami

V první fázi napadení jsou svilušky pouhým okem obtížně odhalitelné, doporučujeme si proto vzít lupu a při podezření pečlivě prozkoumat spodní stranu listů. Kolonie svilušek nejčastěji sídli právě zde. Svilušky propichují pletivo rostliny a vysávají z ní mízu.

Prvním příznakem napadení sviluškami jsou drobné bílé a žluté skvrnky na listech. Listy tak reagují na fytotoxiny, které do nich sviluška při sání vypouští. Skvrny na listech se zbarvují postupně od žluté až po červenou. Napadený list získává při běžném pohledu stříbřitý nádech, postupně schne a hnědne, až odumře.

Při slabším napadení se rostlina ubrání, při silné infestaci svilušky rostlinu tak oslabí, že ji mohou zlikvidovat. Rostliny napadené sviluškami si můžete prohlédnout ve fotogalerii níže.

Škody způsobené sviluškami

  • Odsáváním mízy svilušky způsobují zpomalení růstu,
  • Na plodinách jakou melouny nebo rajčata způsobují svilušky ztrátu listů a snížení výnosů
  • Napadají i plody jako jsou rajčata a ovoce, na luštěninách mohou způsobit přímé škody na luscích,
  • Na pokojových a okrasných rostlinách způsobují svilušky především estetické škody, u jednoletek mohou v případě přemnožení způsobit úhyn rostliny. Napadají také růže.

Svilušky se množí velmi rychle

Oranžovo-červené oplodněné samičky svilušek přezimují ukryté na kůře i v puklinách v půdě. Při oteplení na 10°C vylézají na spodní stranu listů nebo na pupeny, kde kladou vajíčka. 

Při letních teplotách od 27 stupňů výše stačí pouhé 3 dny, aby se z vajíček vylíhnuly nové larvy, a dalších 5 dní, aby se přeměnily na nymfy a následně dospělé svilušky.

Za den naklade samička asi 20 vajíček, což při průměrné délce jejího života 2 až 4 týdny znamená několik set vajíček.

Svilušky ve skleníku

Skleník je prostředí, ve kterém se díky celoročnímu teplu sviluškám může dařit. Problémy nastávají v listopadu, když se zapíná vytápění a vzduch je sušší. Důležitá je častá prohlídka rostlin, které ještě nenesou známky napadení.

Na svilušky lze provést jednoduchý test:
Strčte pod list bílý papír a poklepejte na list. Pozorujte, zda se na papíře budou pohybovat drobounké tečky. Pokud už lze na rostlinách spatřit poškozené listy, je napadení sviluškami v pokročilé fázi.

Prevence a likvidace svilušek

Sviluškám vyhovuje teplé a suché prostředí. Naopak nesnášejí chlad a vlhko. Regulace vlhkosti připadá v úvahu zajména ve sklenících. Rovněž pokud máte svilušky v bytě, stačí snížit teplotu a zvlhčit vzduch, který v zimním období často v bytech bývá přesušený.

Pokud v létě nastane vlna veder a sucha, je to ideální příležitost pro rozmnožení svilušek. V takovém počasí je vhodné dbát na důkladnou zálivku rostlin. Rostliny oslabené horkem a suchem jsou pro roztoče snadnějším terčem, zálivka problémy se sviluškami poměrně omezí.

Díky své vysoké reprodukční aktivitě si svilušky rychle vytvářejí rezistenci vůči chemickým pesticidům. Proto je vhodné použití chemikálií kombinovat s jinými prostředky.

Přípravky proti sviluškám

Pro jarní ošetření jsou nejvhodnější syntetické postřiky Karate se ZEON technologií, které mají rychlý efekt a působí reziduálně jako dlouhodobá ochrana a dále pak fungicidní přípravek Dithane, který na povrchu rostlin vytváří ochranný film, působící i proti sviluškám.

Do boje proti sviluškám lze nasadit také postřiky na přírodní bázi, např. bylinková směs na svilušky NATURA, koncentrát proti sviluškám Inporo PS, přípravek Neudosan nebo Natura Rock Effect.

Žluté lepové pásy proti škodlivému hmyzu fungují i proti sviluškám. Zakoupit lze pásy pro venkovní i vnitřní použití, podle toho kde vás svilušky trápí.

Bioagens v podobě dravých roztočů s latinským označením Typhlodromus Pyri, kteří svilušky likvidují. Aplikuje se vždy od prosince do března, dále se draví roztoči množí sami. Jen je potřeba je uchránit od chemických pesticidů, ty by je zabily. 

Svilušky mají také přirozené nepřátele v podobě berušek (slunéček sedmitečných), podobně jako mšice. Doplňkovým řešením je vysadit rostliny, které odpuzují svilušky: bazalku, mátu, koriandr, měsíček nebo heřmánek. Tyto rostliny obsahují aromatické terpeny, které je chrání před bakterie, houbami a škůdci, jako jsou právě svilušky, molice nebo třásněnky.