Nejzávažnější choroby hrušní jsou rez hrušňová, strupovitost, padlí, moniliová a skladové hniloby, nevyléčitelná bakteriální spála, rakovina dřeva, fytoftorová hniloba kořenů a virová kaménkovitost. Jak je rozeznat podle příznaků na listech a plodech a co proti nim dělat?
Příznaky strupovitosti na listech hrušně
Rez hrušňová
Rez hrušňová (Gymnosporangium sabinae) je houbová choroba hrušní. Na svrchní straně listů tvoří nápadné žluté až oranžové skvrny. Ty postupně červenají, a na rubu listu se na místě skvrn objevují výrůstky plné výtrusů. Silně napadený strom ztrácí listy a slábne. Na plodech a letorostech se rez objevuje jen výjimečně, v podobě oranžových skvrn a deformací.
Rez má jednu zvláštnost: ke svému životu potřebuje mezihostitele, jalovec chvojku (Juniperus sabina). Houba se střídá mezi jalovcem a hrušní, takže bez jalovce v okolí se prakticky nešíří.
Rez hrušňová na listech hrušně a na jalovci
Ochrana
Odstraňte ze zahrady náchylné jalovce a strom ošetřete měďnatým přípravkem, třeba Championem 50 WG. Podrobný návod najdete v článku o rzi hrušňové.
Strupovitost
Strupovitost hrušně (Venturia pirina) je obdobou té jabloňové. Na listech a plodech vytváří olivově zelené až tmavé skvrny, v jejichž místě slupka korkovatí. Napadené plody se deformují a praskají a ztrácejí hodnotu.
Chorobě nahrává vlhké jarní počasí a houba přezimuje ve spadaném listí.
Strupovitost na plodu hrušky (Foto: Jerzy Opioła, CC BY-SA 4.0, přes Wikimedia Commons) a na listech hrušně.
Ochrana
Základ obrany je úklid listí, prosvětlená vzdušná koruna a preventivní postřiky od rašení. Účinkuje měďnatý postřik Champion, systémový Discus nebo ekologický VitiSan. Na strupovitost jádrovin jsou registrované i fungicidy Belanty a Scala, která má dokonce kurativní účinky. Stejné jarní postřiky drží na uzdě i méně častou hnědou skvrnitost listů (Diplocarpon mespili).
Odrůdy odolnější vůči strupovitosti: Clappova, Boscova lahvice, Pařížanka.
Padlí
Padlí (Podosphaera leucotricha) napadá hrušně i jabloně. Příznakem padlí je bílý moučný povlak na listech a výhonech, a svinuté a odbarvené listy. Na plodech se padlí projevuje jako hnědá, drsná síťka, někdy po celém plodu, někdy jen v pásech.
Na rozdíl od většiny plísní se padlí šíří i za suchého počasí, takže nepoleví ani v létě bez dešťů. Padlí napadá i růže a okrasné keře, jde ale o jiný druh padlí, a na hrušně ani jabloně se nepřenese.
Listy napadené padlím lze bez obav kompostovat. Padlí přezimuje v pupenech a na rozdíl od strupovitosti nepřežije na mrtvém listě, k životu potřebuje živé pletivo.
Padlí na květech hrušně a na listech hrušně Chanticleer (Foto č.2: jamie-aa, CC BY 4.0, přes iNaturalist.)
Ochrana
Při výskytu padlí pomáhá na jaře odstřihovat stříbřitě zbarvené napadené vrcholky výhonů. Klasickou obranou je síra, kterou obsahuje Kumulus WG. Účinkuje i systémový Discus nebo VitiSan a na padlí jádrovin také Belanty.
Moniliová hniloba plodů
Moniliová hniloba (Monilinia fructigena) napadá dozrávající hrušky. Na plodech vznikají hnědé hnilobné skvrny, na nichž vyrostou šedé polštářky výtrusů v soustředných kruzích. Hniloba se rozjíždí od poranění a nakažené plody buď opadají, nebo mumifikují a zůstanou viset v koruně jako zdroj nákazy pro příští rok.
Nákaza se šíří primárně ze starých napadených mumifikovaných plodů, nejvíce za teplého deštívého počasí. Přenašečem je vítr a hmyz.
Příbuzným projevem je moniliová spála květů, při níž hnědnou a zasychají květy nebo mladé výhony.
Moniliová hniloba hrušek. Foto 1: Martin Scheuch, CC BY 4.0, přes iNaturalist. Foto 2: Algirdas, CC BY-SA 3.0, přes Wikimedia Commons.
Ochrana
Nejlepší obranou je odstraňovat hnijící a mumifikované plody, chránit úrodu před poškozením škůdci a krupobitím a včas sklízet. Při silném tlaku monilie pomůže ošetření přípravkem Signum před sklizní s dodržením ochranné lhůty. Šíření nákazy omezíte, když budete korunu stromu udržovat nepřehuštěnou.
Skladové hniloby
Některé hniloby se naplno projeví až ve skladu. Kruhovou hnědou hnilobu způsobuje několik druhů hub rodu Neofabraea, v Česku převažuje Neofabraea alba. Na plodech vznikají kruhové, mírně propadlé hnědé skvrny.
Plody se nakazí už v sadu před sklizní, kdy se na podzim za deště šíří výtrusy z napadeného dřeva na stromě. Nákaza pak zůstává skrytá a propukne až po několika měsících v chladu.
Ve skladu pokračuje také hnědá a černá moniliová hniloba, kterou působí stejná houba jako u moniliové hniloby na stromě. Když nákaza nastartuje ve skladu, plody nescvrkávají, ale zůstávají kožovité, lesklé a černé. Rozdíl je i v tom, že ve skladu se na plodech netvoří soustředné kruhy.
Kruhová hnědá hniloba hrušky -- Moniliová hniloba hrušky
Ochrana
Klíčová je šetrná sklizeň, dodržování optimální skladovací teploty (2–4 °C) a relativní vzdušné vlhkosti (85–90 %). Na skládkové choroby jádrovin je registrovaná Scala a souprava Zdravé jablko plus. Postřik stačí provést 35 dní před sklizní.
Bakteriální spála
Nejobávanější chorobou hrušní je bakteriální spála růžovitých, kterou způsobuje bakterie Erwinia amylovora. První příznaky se objeví při kvetení: květy náhle zvadnou a ztmavnou, listy a letorosty černají, jako by je sežehl oheň, ale na rozdíl od jiných chorob neopadávají.
Vrcholky napadených letorostů se typicky háčkovitě ohýbají a ve vlhku z nich prosakuje lepkavý bakteriální výmět. Napadené mladé plůdky hnědnou až černají, scvrkají se a zůstávají viset na stromě.
Bakteriální spála růžových na plodech hrušky.
Ochrana
Tahle choroba je nebezpečná hned dvakrát. Zaprvé se rychle šíří hmyzem, deštěm i nářadím při řezu. Zadruhé na ni neexistuje žádný kurativní přípravek. Napadené části je nutné hluboko vyříznout do zdravého dřeva a spálit, při silném napadení celý strom zlikvidovat, a vždy řezat čistým, dezinfikovaným nářadím. Bakteriální spála navíc podléhá povinnému hlášení, takže podezření nahlaste rostlinolékařské správě. Nejúčinnější obranou je výsadba odolných odrůd.
Odrůdy odolnější vůči bakteriální spále: Bohemica a Lucasova (Alexandr Lucas); středně odolná je Konference.
Krčková a kořenová hniloba
Na mokrých a špatně odvodněných stanovištích trápí hrušně fytoftorová krčková a kořenová hniloba, kterou působí oomyceta Phytophthora cactorum. Nepoznáte ji podle skvrn na listech jako ostatní choroby, ale podle celkového slábnutí stromu: listy žloutnou, přírůstky jsou slabé a u báze kmene a kořenového krčku se objevuje tmavé, odumřelé pletivo kůry.
Méně nápadně může napadnout i plody, hlavně ty nízko u země, které ošplíchne déšť s nakaženou půdou; ty pak postihne tuhá hnědá hniloba.
Fytoftorová krčková a kořenová hniloba způsobuje odumírání jádrovin a hnilobu plod;. Foto vlevo: Hrabetova, CC BY-SA 4.0, přes Wikimedia Commons.
Ochrana
Tady nepomůže lepší postřik. Klíčové je odvodnění a správná výsadba: nesázet do těžké podmáčené půdy, v rizikových místech na vyvýšený záhon, a zalévat ke kořenům bez přemokření. Silně napadené stromy už zachránit nelze.
Rakovina dřeva
Rakovinu dřeva jádrovin působí houba Neonectria ditissima (dříve Nectria galligena). Na větvích a kmeni vznikají vpadlé, prstencovitě praskající rány, kolem kterých dřevo navaluje hojivé valy.
Kůra v ložisku praská a odlupuje se a na okraji se objevují drobné bílé (v létě) a červené (v zimě) plodničky. Když ložisko větev obkrouží, část nad ním začne schnout: listy vadnou, hnědnou a větev odumírá. Na hrušni je rakovina méně častá než na jabloni.
Projev rakoviny dřeva na větvi -- odumřelá větvička hrušně
Ošetření
Rakovinná ložiska vyřízněte do zdravého dřeva a ránu ošetřete stromovým balzámem, silně napadené větve odstraňte celé. Řežte za sucha a čistým nářadím, houba proniká hlavně ranami, jizvami po listech a řeznými plochami. Napadené dřevo zlikvidujte.
Virová kaménkovitost hrušek
Virovou kaménkovitost (lithiasis, „stony pit") působí Apple stem pitting virus (ASPV) z rodu Foveavirus. Projevuje se hlavně na plodech: vznikají na nich důlky a hrbolatý, nerovný povrch. Pod slupkou se tvoří shluky tvrdých kamenných buněk, takže dužnina je v těch místech zrnitá až dřevnatá a plod ztvrdne. U náchylných odrůd, třeba Boscovy lahvice, může drsnatět nebo praskat i borka.
Příznaky silně závisí na odrůdě a počasí. Citelně trpí evropské odrůdy jako Boscova lahvice, Konference nebo Williamsova, jiné stromy nesou virus skrytě, bez viditelných příznaků. Na listech se infekce může projevit světlými chlorotickými skvrnami a mozaikovitým odbarvením, někdy i žloutnutím podél žilek. Virus nemá žádného hmyzího přenašeče, šíří se výhradně vegetativně, infikovanými rouby, podnožemi a při roubování.
Virová kaménkovitost na plodu a listech hrušně
Ochrana
Na rozjetou infekci není lék, jedinou spolehlivou cestou je prevence. Vysazujte jen certifikovaný bezvirózní sadební materiál. Silně napadené stromy jsou zdrojem nákazy, proto je odstraňte a nahraďte zdravými. Při řezu a roubování dbejte na hygienu nářadí, ať virus mechanicky nepřenesete na zdravé dřevo.
Drobné puchýře a hálky na listech (zprvu světle žluté až zelené, později černající) nedělá choroba, ale roztoč vlnovník hrušňový (Eriophyes pyri). Jak ho poznat a zbavit se ho, najdete v článku vlnovník hrušňový.
Jak hrušně před chorobami chránit
Většina chorob hrušně má společné slabé místo, a tím je husté zapojení a nepořádek pod stromem. Korunu udržujte prosvětlenou výchovným a zdravotním řezem, aby po dešti rychle osychala, a řežte zásadně čistým nářadím, které mezi stromy dezinfikujte. Na podzim shrabte a zlikvidujte spadané listí a mumifikované plody, ve kterých choroby přezimují.
Kvůli rzi nepěstujte v okolí náchylné jalovce. Postřiky nasazujte preventivně podle počasí, hlavně od rašení a v době kvetení. A pokud zakládáte novou výsadbu, vsaďte na odolné odrůdy, zvlášť s ohledem na bakteriální spálu, proti které je odolnost nejúčinnější obranou.
Odolnost stromu podpoří i pomocné a biologické přípravky, které posilují vlastní obranu rostliny: přírodní postřik z přesličky Natur-F-R, Alginure nebo Altela. Nenahradí cílený postřik, ale doplní ho.
Časté dotazy
Proč má hruška na listech oranžové skvrny?
Je to rez hrušňová. Tvoří žluté až oranžové skvrny na svrchní straně listů a rezavé výrůstky na rubu. K šíření potřebuje jalovec (chvojka), proto pomáhá náchylné jalovce z okolí v dosahu 200 metrů odstranit.
Co je bakteriální spála a dá se vyléčit?
Bakteriální spála růžovitých je nebezpečná bakteriální choroba, na kterou neexistuje lék. Napadené části se musí vyříznout a spálit, podezření se hlásí. Nejlepší prevencí jsou odolné odrůdy.
Proč hrušni černají letorosty, ale listy neopadávají?
Typický příznak bakteriální spály. Listy a výhony zčernají jako spálené, zůstávají ale na stromě a vrcholky se háčkovitě ohýbají. Jde o vážný problém, který je třeba řešit hned.
Kdy hrušně stříkat proti chorobám?
Preventivně od rašení a v době kvetení, proti hnilobě plodů pak před sklizní. Postřiky se řídí počasím, nejvíc za vlhka.
Které odrůdy hrušní jsou odolné?
Sázejte odrůdy s vyšší odolností hlavně vůči bakteriální spále, u které je rezistence nejúčinnější obranou. Odolnost ke strupovitosti a rzi riziko dál snižuje.
Strom slábne a listy žloutnou, ale na listech nejsou skvrny. Čím to je?
Může jít o fytoftorovou krčkovou a kořenovou hnilobu, typickou pro mokrá a špatně odvodněná místa. Projevuje se slábnutím celého stromu a tmavým odumřelým pletivem u báze kmene, ne skvrnami na listech. Pomáhá odvodnění a správná výsadba, ne postřik.