Kravský hnůj je účinné hnojivo, ale málokdo je ochoten si zahradu zamořit zápachem. Čerstvý hnůj navíc kromě zápachu může spálit kořeny rostlin a záhon zaplevelit. Tato rizika nemá hnůj sušený, slisovaný do praktických granulí. Kdy kravský hnůj zapravit, kolik ho dát a jak se vyhnout zkažené úrodě?
Jak hnůj pomáhá
Kravský hnůj neobsahuje moc živin, půdu zlepšuje dodáním organické hmoty. Sám o sobě obsahuje poměrně málo dusíku, fosforu a draslíku. Hnojem dodaná organická hmota zlepšuje strukturu půdy, zadržování vody a provzdušnění a živí půdní mikroorganismy, které postupně tvoří humus.
Právě proto se hnůj nedá srovnávat s minerálním hnojivem. Minerální hnojivo dodá rychle živiny, ale půdě nic nevrátí. Hnůj pracuje pomalu a dlouhodobě. Půda po něm drží vláhu, líp se zpracovává a rostliny v ní mají stabilní zázemí na celou sezonu. Pokud chcete podpořit i biologii půdy ještě cíleněji, hodí se k hnoji i mykorhizní houby.
Co hnůj obsahuje?
Hnůj tvoří výkaly + moč + podestýlka (sláma). U čerstvého hnoje tvoří 75–80 % objemu voda, a 20–25 % sušina. Sušený hnůj je po odpaření vody koncentrovanější.
Vyzrálý hovězí hnůj má poměr živin zhruba na úrovni 0,5 % dusíku, 0,3 % fosforu a 0,5 % draslíku, k tomu řadu stopových prvků.
Studený versus teplý hnůj
- Zahradníci kravskému hnoji říkají studený hnůj: uvolňuje živiny pozvolna a pomalu se rozkládá, takže rostliny nepřehnojí a kořeny nespálí tak snadno jako drůbeží trus, který má vysoký obsah dusíku.
- Mezi studené patří i vepřový hnůj, ten je ale na zahradu nejméně vhodný, má nevyrovnaný poměr živin, nejvíc zapáchá a hodí se jen do kompostu.
- Naopak teplý (výhřevný) hnůj koňský a ovčí se rychle rozkládá a rozehřívá, takže i ten se používá do pařenišť a kompostu. Koňský hnůj navíc obsahuje víc klíčivých semen plevelů, protože kůň tráví hůř než kráva.
- Králičí hnůj je vyrovnaný, ten se dá přidat rovnou k rostlinám.
Čerstvý hnůj k rostlinám nepatří
Čerstvý kravský hnůj se nikdy nedává přímo k rostlinám. Obsahuje hodně amoniaku, který spálí kořeny i listy, a k tomu nese patogeny (E. coli, salmonelu) a klíčivá semena plevelů z krmiva. Ta zničí teprve teplo při zrání hromady.
Čerstvý hnůj je proto dobré nechat vyzrát, ideálně šest měsíců a déle. Při zrání se hromada rozehřeje na zhruba 55 °C a vyšší teplota spolehlivě zničí patogeny i semena plevelů. Z prudkého čerstvého hnoje se tak stane tmavá, drobtovitá hmota, která voní víc po lesní půdě a rostliny nespálí. Teprve takový hnůj patří na zahradu.
Pokud nechcete mít na zahradě několik měsíců páchnoucí hromadu, vyplatí se sáhnout po hotovém sušeném hnoji v balení, který je vyzrálý, bez zápachu a hned k použití.
Jak poznat vyzrálý hnůj
Vyzrálý hnůj je tmavě hnědý až černý, drobtovitý a nezapáchá čpavkem, voní spíš po lesní hrabance. Nepoznáte v něm jednotlivá stébla slámy. Čerstvý hnůj je naopak světlejší, vláknitý a ostře čpí. Pokud máte k dispozici jen čerstvý hnůj, založte z něj hromadu a nechte ji uležet, nepoužívejte ho rovnou.
Pozor na herbicidy v cizím hnoji
Hnůj z neznámého zdroje může obsahovat zbytky herbicidů, které zničí úrodu. Jde o vytrvalé hormonální látky aminopyralid a clopyralid, kterými se ošetřují louky a seno. Podle Královské zahradnické společnosti (RHS) projdou trávicím traktem zvířete nerozložené, přežijí i kompostování a v hnoji zůstávají aktivní rok i déle.
K poškození rostlin stačí i nepatrné stopy, řádově jednotky miliardtin. Citlivé jsou hlavně dvouděložné plodiny: rajčata, brambory, fazole, hrách a salát. Poškozené rostliny mají zkroucené listy a zakrnělý růst.
Pokud si nejste jistí původem hnoje, udělejte jednoduchý test klíčivosti: vysejte do směsi s hnojem pár fazolí nebo rajčat a sledujte, jestli rostou normálně. Riziku se každopádně vyhnete použitím balíčkového hnoje.
Kdy a jak hnůj zapravit
Nejlepší doba na hnojení hnojem je podzim. Vyzrálý hnůj rozprostřete po záhonu v říjnu nebo listopadu a při rytí ho zapravte do půdy. Přes zimu se rozloží a živiny budou na jaře připravené přesně ve chvíli, kdy rostliny začnou růst.
Při základním hnojení počítejte zhruba s 3 až 6 kg vyzrálého hnoje na metr čtvereční, podle stavu půdy a náročnosti plodiny. Pokud jen vracíte do půdy, co odčerpala minulá úroda, stačí výrazně méně.
Hnůj vždy rozprostřete rovnoměrně a hned zaryjte, protože z povrchu rychle uniká dusík v podobě čpavku. Nenechávejte ho ležet navrchu.
Pro většinu zeleniny je hnůj výborný základ, ale náročné plodové druhy během sezony ocení ještě doplňkové hnojení. U rajčat to popisuje samostatný návod na hnojení rajčat.
Které rostliny hnůj ocení a které ne
- Hnůj nejvíc ocení brambory, zelí a další brukvovité, dýně, tykve, okurky, cukety a celer, z plodové zeleniny pak rajčata a papriky.
- Vděčné jsou i růže, hortenzie a hnojem při výsadbě prospějete stromům a keřům.
- Opatrně naopak s kořenovou zeleninou. Mrkev a petržel po čerstvém hnoji rozvětvují a deformují kořeny, proto se sázejí raději až druhý rok po vyhnojení.
- Luštěniny přídavek dusíku nepotřebují, dokážou si ho zajistit samy.
- Kravský hnůj lze využít i ke hnojení trávníku, jak popisuje článek o chybách v péči o trávník.
Granulovaný hnůj
Sušený granulovaný kravský hnůj řeší všechny nevýhody syrového hnoje najednou. Je bez zápachu, snadno se dávkuje, neobsahuje semena plevelů ani patogeny. Vyrábí se lisováním a sušením skutečného kravského hnoje, takže si zachovává jeho přínos pro půdu, jen v čisté a skladné podobě.
- Pro běžné záhony i okrasnou výsadbu se hodí pravý kravský hnůj v balení 10 kg, který vystačí zhruba na 24 až 32 m².
- Na menší plochu nebo vyzkoušení stačí granulovaný kravský hnůj 2,5 kg na 6 až 7 m².
Granule se aplikují na podzim i na jaře: rozprostřou se kolem rostlin, zapraví mělce do zeminy nebo přikryjí tenkou vrstvou listí, aby se z nich začaly uvolňovat živiny.
Kolik hnoje na metr čtvereční?
U vyzrálého hnoje počítejte se 3 až 6 kg na metr čtvereční při základním hnojení. U granulovaného hnoje se řiďte balením: 10 kg vystačí na 24 až 32 m², 2,5 kg na 6 až 7 m².