Strupovitost je jedna z nejčastějších chorob jabloní a hrušní. V deštivých letech výrazně zhoršuje kvalitu úrody. Hlavním zdrojem jarní nákazy je loňské spadané listí. Jak strupovitost na jabloni i hrušni poznat a jak ji udržet pod kontrolou?
Na plodech tvoří strupovitost hnědé strupy, slupka korkovatí a praská.
Co je strupovitost
Strupovitost je houbové onemocnění jádrovin, způsobené houbou rodu Venturia. Houba se specializuje dle hostitele. Jabloně napadá Venturia inaequalis, hrušně Venturia pyrina (Venturia pirina), ještě jiný druh napadá jeřáby. Strupovitost jabloní se tak nemůže rozšířit na hrušeň a naopak.
Strupovitost napadá listy, plody i mladé výhony a v deštivých letech výrazně zhoršuje kvalitu i skladovatelnost úrody. Příznaky i ochrana jsou u jabloní i hrušní prakticky totožné.
V boji proti strupovitosti je klíčová včasná prevence. Hlavním zdrojem jarní nákazy je napadené spadané listí, ze kterého se za vhodného počasí uvolňují výtrusy. Kdo chorobě předchází už od rašení, má mnohem snazší práci než ten, kdo ji pak dohání po vypuknutí.
Jak strupovitost poznat
Strupovitost se nejdřív objeví na listech, později na plodech a výhonech. Na svrchní straně listů vznikají světle žluté až olivově zelené skvrny, na jejich spodní straně sametově tmavé povlaky. Napadené listy se kroutí, zasychají a předčasně opadávají.
Na plodech jsou škody nejnápadnější. Tvoří se na nich strupovité hnědé skvrny, slupka v jejich místě korkovatí, a jak plod roste, praská. Pozdní napadení se může projevit až ve skladu jako drobné tmavé skvrny. Houba napadá i mladé výhony a květy, kde tvoří drobné praskliny a strupy a stává se dalším zdrojem nákazy.
Fotogalerie: strupy na jablku, vpravo skrvny na listech hrušně.
Na hrušni vypadá strupovitost téměř stejně: tmavé strupovité skvrny na listech i plodech a korkovatění a praskání slupky. Hrušňová strupovitost napadá častěji letorosty, na kterých tvoří praskliny a puchýřkovité léze. V nich houba přezimuje a na jaře z nich vyrůstají nové výtrusy.
Strupovitost versus jiné choroby
Strupovitost lze na plodech zaměnit s jinými tmavými skvrnami. Potřebné ošetření se liší:
- Sazovitost a mušinovitost tvoří tmavý, povrchový povlak na slupce, který nezasahuje do dužniny a dá se setřít nebo umýt. Plody jen hyzdí.
- Antraknózová hniloba jablek tvoří propadlé hnědé léze pronikající do dužniny a plod hnije zevnitř. To je vážnější problém než strupovitost.
- Při napadení obalečem jablečným je uprostřed skvrny na plodu otvor a trus.
Strupovitost se pozná podle drsných, korkovitých skvrn a prasklin na slupce, které nejdou setřít, ale nevytvářejí ani hlubokou propadlou hnilobu.
Jak se strupovitost šíří
Na jaře z přezimujícího listí dozrávají askospory, které způsobí primární infekci. Vítr je roznáší až do vzdálenosti 100 až 200 metrů, a z prvních skvrn pak houba tvoří konidie šířící nákazu dál. Kromě listí mohou v některých případech k nákaze přispět i další přezimující zdroje, třeba napadené větvičky. U hrušně mají tyto léze na letorostech větší význam než u jabloně.
Pro riziko infekce je rozhodující kombinace délky ovlhčení listů a teploty, proto se strupovitost nejlépe předpovídá podle infekčních modelů typu Millsovy tabulky.
Čím je tepleji, tím kratší ovlhčení stačí. Podle certifikované metodiky VŠÚO Holovousy potřebuje houba při teplotě kolem 15 až 23 °C asi 9 hodin souvislého ovlhčení listů, kdežto pod 5 °C i víc než dva dny.
Od infekce k prvním skvrnám uplyne podle teploty jeden až tři týdny.
Nejnáchylnější jsou mladé, rychle rostoucí listy a mladé plody. Proto je potřeba chránit hlavně čerstvé přírůstky.
Prevence
- Na podzim shrabejte a zlikvidujte spadané listí, ve kterém houba přezimuje. Pomáhá i rozdrcení listí sekačkou nebo fukarem, aby do jara na kompostu zetlelo.
- Korunu jabloně či hrušně udržujte prosvětlenou řezem, aby po dešti rychle osychala, protože suché listy se nakazí podstatně hůř.
- Pokud vysazujete nový strom, vyberte odolnější odrůdu, například Topaz, Rajku, Rubinolu, Florinu nebo Angold.
Rezistentní odrůdy
Pokud vysazujete novou jabloň, vybírejte odrůdy s vyšší odolností ke strupovitosti. V českých zahradách se často uvádějí například Topaz, Rubinola, Rajka, Opal, Angold, Florina, případně odrůdy z německého šlechtění jako Rewena, Retina, Reglindis, Relinda nebo Rebella.
Mezi odolnější hrušně se řadí například ‘Beurre Hardy’, ‘Docteur Jules Guyot’, ‘Fondante d’Automne’, ‘Gorham’, ‘Hessle’, ‘Jargonelle’, ‘Josephine de Malines’, ‘Nouveau Poiteau’, ‘Catillac’, ‘Black Worcester’ a ‘Souvenir du Congrès’.
Chemická ochrana
Postřiky proti strupovitosti fungují hlavně preventivně. Hlavní riziko přichází na jaře, od rašení do několika týdnů po odkvětu, když jsou listy a mladé plůdky dlouho mokré. Na jaře se osvědčují měďnaté přípravky, které chrání mladé listy před prvními výtrusy, například měďnatý Champion 50 WG.
Při silnějším tlaku choroby pomůže systémový fungicid Discus, registrovaný proti strupovitosti jabloně i hrušně a navíc proti padlí. Pro ekologické pěstování je vhodný VitiSan na bázi hydrogenuhličitanu draselného. Ochranu jabloně proti strupovitosti i padlí najednou řeší souprava Zdravé jablko Plus.
Časté dotazy
Dají se napadená jablka jíst?
Lehce napadené plody bývají poškozené hlavně kosmeticky, chuť nemusí být ovlivněná. Silně napadené nebo popraskané plody se ale hůř skladují a snadno podléhají hnilobám, proto jsou často nevhodné ke konzumaci. Bezpečně jíst můžete pevné plody bez známek hniloby, strupovitá místa odkrojte.
Lze napadené listí kompostovat?
Ano, listí napadené strupovitostí lze kompostovat, pokud se dobře rozloží. Nenechávejte ho ale přes zimu ležet v souvislé vrstvě pod jabloní, protože právě v něm houba přezimuje a na jaře z něj startuje nová infekce.
Kdy začít jabloně stříkat?
Preventivně už od rašení, hlavní pozornost pak patří období od růžového poupěte do dvou týdnů po odkvětu, kdy je nejvíc náchylných mladých pletiv. Řiďte se počasím a infekčními modely (Millsovy tabulky), ne paušálně deštěm.
Je strupovitost jabloní a hrušní totéž?
Ne tak úplně. Na jabloni ji způsobuje houba Venturia inaequalis, na hrušni příbuzná Venturia pirina. Každá napadá jen svého hostitele, jabloňová strupovitost se na hrušeň nepřenese a naopak. Příznaky i ochrana jsou ale u obou stejné, jen u hrušně houba častěji napadá i letorosty.