Sršeň asijská je invazní druh sršně, která je sice menší než sršeň obecná, ale představuje velkou hrozbu pro včely. V posledních letech byla pozorována už i v Česku. Čím škodí, kde se vyskytuje, jak ji poznat a co dělat, když ji spatříte?
Jak sršeň asijskou poznat
Sršeň asijskou (Vespa velutina) lze od naší domácí sršně obecné rozeznat poměrně snadno. Je o něco menší a tmavší než sršeň obecná a bezpečně ji identifikujete podle konců nohou zbarvených nápadně dožluta. Na zadečku má jen jeden širší oranžovo-žlutý proužek, zbytek těla je převážně černohnědý.
Nápadné zbarvení zadečku s jedním oranžovým pruhem u sršně asijské
Naproti tomu sršeň obecná (Vespa crabro) je celkově světlejší a na zadečku střídavé žluté a černé pruhy. Oba druhy dorůstají podobné velikosti kolem 2,5–3 cm (královny jsou o něco větší), avšak sršeň obecná bývá o něco robustnější.
Nahoře: Sršeň asijská, dole: Sršeň evropská. Autor: Stéphane De Greef
Rozdíl je i v hnízdech oboru druhů. Evropská sršeň mívá hnízda ukrytá v dutinách stromů nebo na půdách budov a vstup do hnízda bývá zespodu. Naproti tomu sršeň asijská často staví mohutná kulovitá až hruškovitá hnízda volně ve větvích stromů (případně pod okapy či na půdách staveb) a typickým znakem je vchod z boční strany hnízda.
Jak sršeň asijská škodí
Sršeň asijská patří k predátorům, kteří mohou zásadně narušit místní ekosystémy. Specializuje se totiž na lov včel a dokáže decimovat celá včelstva. I pro člověka nepředstavuje větší riziko než sršeň obecná, protože buduje hnízda u země a je při pronásledování lidí vytrvalejší.
V Evropě sršeň okusuje dozrávající ovoce ve vinicích a sadech, čímž ohrožuje produkci vína a ovoce. Ve Francii musely být některé venkovní trhy přesunuty do vnitřních prostor, protože sršně láká čerstvé ovoce, ryby a maso.
Co sršeň asijská loví
Hlavní složku její potravy sršně asijské tvoří tvoří včely (40%), mouchy (30%), společenské vosy (20%), ale i ovádi, vážky a dokonce i pavouci. Včely napadá přímo u úlů. Dělnice sršně číhají před česny a loví vracející se včely, které přepadnou a usmrtí kusadly. Uloveným včelám obvykle odstraní hlavu a zadeček a hrudní část bohatou na svalovinu odnášejí do svého hnízda jako potravu pro larvy.
Které druhy hmyzu se sršni ubrání
Některé druhy včel (zejména asijské) se proti sršňům dokáží bránit. Když se sršeň přiblíží příliš blízko k úlu, včely asijské ho obklopí, vytvoří kolem něj kouli a kmitáním hrudních svalů bez mávání křídly zvýší teplotu až na 45 °C. Tím sršeň doslova uvaří. Bohužel evropské včely tuto obrannou schopnost nemají, protože se s nutností takto bránit nikdy v evoluci nesetkaly.
Nový výzkum však ukazuje, že mimořádně úspěšnou metodu, jak se bránit útokům sršně asijské, mají obyčejní čmeláci. Když je čmelák napaden, spustí se k zemi a stáhne sršeň s sebou. Tím buď sršeň ztratí úchop, nebo čmelák vystrčí žihadlo a zápasí, dokud se sršeň nevzdá.
Jedna sršní dělnice uloví až 50 včel za den, a jedna sršní kolonie za celé léto sežere přes 11 kg hmyzu. Toto šokující číslo zjistila francouzská studie, která po několik let sledovala sršně asijské ve Francii. Studie uvádějí, že sršně asijské dokáží vyhladit přes 7% včelích úlů v okolí a dalších 16–30 % včelstev vážně oslabit.
Kromě přímých ztrát způsobuje přítomnost sršně u úlů i stres včelám, které se často ze strachu vůbec neodvažují vyletovat za potravou, což dále oslabuje celý roj, který nenasbírá dost potravy na zimu. V takovým případech lze pozorovat, že včely utěsňují česno propolisem, aby zúžily otvor, a ven vyletuje jen málo včel.
Hnízdo sršně asijské
Stejně jako všechna hnízda společenských vos si sršeň asijská staví hnízdo ze dřevitých vláken. Jak se kolonie rozrůstá, hnízdo se postupně zvětšuje a může nakonec dosáhnout až 80 cm v průměru. Obvykle se nachází ve výšce, zavěšené na větvích stromu, pod krovy, a vzácněji i v dutinách. Hnízdo najít i v opuštěných budovách.
První hnízdo kolonie sršní asijských buduje samotná královna poblíž země v období od března do června. Zpočátku má kulovitý tvar, ale s příchodem dělnic a jejich narůstajícím počtem se začne rychle zvětšovat.
V průběhu srpna se většina kolonií přesouvá do nového hnízda, které si budují ve výšce přes 10 metrů v koruně stromu. Celá kolonie se tam přemístí a původní hnízdo postupně opustí. Toto druhé hnízdo se nachází obvykle do 200 metrů od původního. Každé jaro nové zakladatelky vybudují své vlastní hnízdo, nikdy nepoužívají staré.
Nebezpečí pro člověka
Samotná sršeň asijská na lidi cíleně neútočí, živí se hmyzem. Nebezpečná situace nastává v blízkosti jejího hnízda, zejména toho prvního, které bývá u země. Sršně instinktivně brání kolonii a vetřelce dokáží pronásledovat překvapivě vytrvale. Zatímco naše domácí sršně obecné zpravidla přestanou pronásledovat člověka po několika desítkách metrů, sršeň asijská v útoku často pokračuje, dokud dotyčného nedostihne.
Zejména v Asii byly zaznamenány vysoce agresivní reakce na narušení hnízda. Sršně mohou zaútočit i na člověka, který jen kolem hnízda prochází. V Evropě se naštěstí sršně asijské vůči lidem chovají méně útočně, přesto už došlo k několika vážným incidentům.
Bodnutí sršně asijské je bolestivé a obdobně jako u včel a vos může vyvolat bolestivý otok, v horším případě anafylaktický šok u alergiků. Při vícenásobném bodnutí hrozí intoxikace i zdravému člověku, neboť sršní jed obsahuje směs účinných látek způsobujících rozsáhlou reakci organismu.
Sršeň asijská versus sršeň mandarínská
Lidé si sršeň asijskou často pletou se sršní mandarínskou. Ta je ale mnohem větší, dorůstá až 5,5 cm délky, čím že takže větší než sršeň evropská. Ke zmatku přispívá i zavádějící označení sršně asijské jako "sršeň čínská".
Výskyt sršně asijské v Evropě
Podle údajů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) se sršeň asijská již trvale rozmnožuje v zemích jako Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie, Belgie, Nizozemsko, Německo či Švýcarsko.
Ve Velké Británii se každoročně najde likviduje několik desítek hnízd sršně asijské (v roce 2023 to bylo 73 hnízd), a od roku 2024 to vypadá, že zde sršeň poprvé přezimovala, protože byla spatřena v březnu.
V posledních letech byly první výskyty zaznamenány také ve státech střední a severní Evropy: v Rakousku, Maďarsku, Lucembursku, Nizozemsku, na Slovensku i v Česku. Většinou jde jen o ojedinělé nálezy tzv. přechodného výskytu (jednotlivé královny či hnízda zavlečené náhodně, např. v dopravě), nikoli o plošné rozšíření druhu.
Výskyt v Česku
V Česku byl v roce 2023 potvrzen nález několika jedinců sršně asijské u Rudné u prahy a posléze celého hnízda v Plzni, hnízdo bylo po pár dnech zlikvidováno. Další významný případ nastal v červenci 2024 v obci Budišovice u Opavy, kde místní obyvatelé zpozorovali zvýšený výskyt velkých „vos“ na spadaném ovoci na zahradě . Přivolaní odborníci potvrdili, že jde o sršeň asijskou, a podařilo se vypátrat a zlikvidovat hnízdo ukryté v koruně stromu přímo v zahradě u domu.
Zatím se zdá, že u nás tento invazní druh není trvale usazen. Každý zjištěný výskyt byl rychle podchycen a nepokračuje zde samovolné množení. Odborníci však varují, že vzhledem k šíření druhu v okolních zemích (hlavně Německo a Rakousko) a postupnému oteplování klimatu může k pokusu o opětovné zahnízdění docházet opakovaně.
Co dělat když spatříte sršeň asijskou?
Sršeň asijská figuruje na seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na EU a je proti ní zaveden systém včasného varování a rychlé likvidace. Uživatelé iPhonů mohou výskyt sršně asijské nahlásit pomocí šikovné aplikace nazvané Nahlaš sršeň.
Jak se sršni asijské bránit
Na sršeň asijskou narazíte nejpravděpodobněji na dovolené v zahraničí. Pokud neletíte letadlem, přibalte si do zavazadla sprej proti vosám a sršním, jako je Duracid Vespe, Kollant nebo Bros. Pokud vás už náhodou sršeň píchne, mějte po ruce gel po bodnutí hmyzem, který místo vpichu zchladí.