Koutule je drobná chlupatá muška, která se sídlí v odpadech dřezů a umyvadel. Proto se jí říká odpadní nebo koupelnová muška. Její larvy umí v odpadních trubkách překvapivě odolat průplachu Savem i vařicí vodou. Koupelnové koutule nekoušou, ale mohou přenášet infekce. A na dovolené ve Středomoří vás mohou napadnout i nebezpečné bodavé koutule.
Koutulí existuje mnoho druhů. V domácnostechi je nejrozšířenější koutule skvrnitá (Clogmia albipunctata), a drobnější druhy koutulí, např. Psychoda alternata. Koutule skrvnitá je poměrně velká, měří 3 až 5 mm, a na křídlech má výrazné bílé tečky. Menší druhy koutulí měří 1 až 2 mm, a jsou tmavě šedé, bez skvnek. Pro všechny druhy je charakteristický trojúhelníkový tvar se zakulacenými křídly a silná chlupatost.
Existují i bodavé krevsající koutule, ty se ale v našich domácnostech nevyskytují. Tyto koutule působí jako přenašeči tropických nemocí.
Koutule skvrnitá je invazní druh který se v Česku vyskytuje od roku 2011. V teplem prostředí budov bezpečně přežívá zimu. Celé tělo má koutule pokryté hustými jemnými chloupky, které jsou hydrofobní. Díky nim odpuzuje vodu a proto jí nelze snadno spláchnout ani utopit.
Pro koutuli je typické, že v klidu obvykle nehnutě sedí na stěnách nebo u odpadního odtoku. Přelétává pouze na krátké vzdálenosti. Při vyrušení poposedává nebo přelétává poblíž odpadu.
Jak se koutule množí
Samičky kladou 30 až 200 vajíček, nejčastěji do znečištěných odpadů. Vajíčka jsou vysoce odolná a bez problémů přežijí vyschnutí. Bylo pozorováno kladení vajíček i na vlhký substrát v květináčích pokojových rostlin (takže zde neřádí jen smutnice), do odkapávacích misek klimatizací, či jiných malých nádržek stojaté vody, pokud obsahují organické znečištění. Klíčová je pro koutule vlhkost, tma a organická potrava.
Za příhodných podmínek se z vajíček už za 48 hodin vylíhnou larvy. V odpadu nebo substrátu se vyvíjejí 2 až 3 týdny, při nižších teplotách interiéru se vývoj protáhne až 9 týdnů. Nakonec se zakuklí a za 4 až 6 dní z kukly vyletí dospělá muška. Dospělci koutulí žijí poměrně krátce, přibližně 5 až 14 dní v závislosti na teplotě (při vyšších teplotách obvykle kratší dobu)
Už několik hodin po vylíhnutí jsou koutule schopné reprodukce. Samička tak často klade první vajíčka již 2 až 3 dny po vylíhnutí. V teplém vnitřním prostředí mohou koutule produkovat generace celoročně, zatímco ve vnější přírodě probíhá rozmnožování v teplé sezóně.
Larvy koutulí
Larvy koutule vypadají jako drobní beznozí červíci, kteří v posledním stadiu dorůstají až 1 cm. Na hřbetě mají červíci hnědožlutou barvu, na břiše světlejší. Rozeznatelná je tmavá hlava a na druhém konci těla dýchací trubička. Na povrchu těla mají larvy množství jemných žlutavých štětinek uspořádaných ve svazečcích, které směřují dozadu a napomáhají larvám při pohybu ve vlhkém odpadu.
Larvy koutule se někdy vyvíjejí v toaletních nádržkách a po spláchnutí je pak najdeme plavat v záchodě. Koutule, na které narazíme doma, nebodají ani nesají krev, přesto mohou přenášet infekce a nebezpečné jsou zejména v nemocnicích.
Kde se koutule berou
Do bytů se koutule dostávají nejčastěji “zevnitř”, tzn. že se vyvinou v odpadním systému domácnosti a dospělci pak vyletují přímo z odtoků do místnosti. Pokud v bytě odpadní mušky pozorujete opakovaně, je téměř jisté, že uvnitř nebo těsně u bytu existuje líhniště v podobě zaneseného sifonu nebo odpadní trubky se stěnami pokrytými vrstvou biofilmu. Tvoří jej usazený tuk, zbytky mýdla, vlasů či papíru a dokonce i rozměklé části houbiček na nádobí. Toto všechno slouží larvám jako potrava.
Co koutule přitahuje
Koutule přitahuje hlavně zápach rozkládajících se látek. Vlétávají za ním do odpadních otvorů, kde cítí zdroj potravy pro larvy. Také je přitahuje světlo, takže dovnitř vlétnou otevřeným oknem při větrání. Řešením je instalace samolepicí okenní sítě proti hmyzu. Provedení na suchý zip osadíte doslova během pár minut na okno jakéhokoli rozměru. Hmyz, který už pronikl dovnitř, zlikviduje před spaním UV lampa proti hmyzu.
Kromě domovních odpadů mohou koutule rozmnožovat i ve venkovních zdrojích, jako jsou čističky odpadních vod, septiky, kompost či hnojiště. Pokud je takový zdroj blízko obydlí, mohou se mouchy šířit i z něj. V těchto případech bývá nápadné, že venku poletuje koutulí ještě více než uvnitř.
Likvidace koutulí
K eliminaci koutulí je nutné odstranit jejich líhniště, kde se vyvíjejí larvy. Základem je tedy důkladné vyčištění odpadů. Ale pozor, pouhé prolití vařící vodou nebo Savem většina larev přežije. Kromě okolního fiofilmu jsou totiž chráněné hustými hydrofobními chloupky, díky kterým po nich voda nebo Savo protečou, aniž by jim ublížily. Proto se často tvrdí, že larvy koutulí jsou odolné vůči vařicí vodě a Savu.
Abyste larvy a vajíčka koutulí spolehlivě zlikvidovali, je do odpadu nutné nalít gel na odpady, a nechat jej působit dlouhodobě, nejlépe přes noc. Gel pomalu stéká po stěnách trubek a rozpouští nános biofilmu.
Někdy se larev není možné zbavit, a mušky se stále líhnou. Pak se pravděpodobně jedná o skryté ložisko larev, např. prosakující odpad s kapsou bahnité hmoty někde v trubkách. Řešením je zavolat firmu, která provede video inspekci potrubí a případně provede vysokotlaké čištění či opravu.
K likvidaci dospělých mušek postačí vysavač nebo plácačka na mouchy, protože jsou velmi pomalé. Bezpečně a rychle poleteující mušku neutralizujete pomocí spreje Zelená síla.
Čím jsou koutule nebezpečné
Dospělé koutule nekoušou ani nesají krev, ale mohou přenášet patogeny. Při přemnožení v kuchyni kontaminují nepřikryté potraviny. Studie z nemocnic prokázaly, že koutule mohou kontaktem přenášet i multirezistentní bakterie z odpadních systémů do nemocničních sálů.
Koutule skvrnitá patří mezi druhy, u nichž byla vzácně popsána myiáza, tedy napadení tkání člověka larvami mušek. Larvy byly nalezeny např. ve spojivkovém vaku nebo v nosní dutině pacientů, kteří žili ve velmi špatných hygienických podmínkách. V tropech se larvy odpadních mušek výjimečně vyvinuly i v močových cestách pacientů, kteří používali znečištěné latríny. V České republice ani vyspělých zemích podobné případy většinou nehrozí. Přesto je dobré vědět, že koutule nemusí být neškodné.
I bez přenosu nemoci mohou koutule způsobovat alergické reakce a astmatické potíže. Jejich tělo je pokryto chloupky, které se po úhynu hmyzu snadno uvolňují do prachu. Při masivním výskytu mušek mohou jako inhalační alergeny působit i šupinky z křídel mušek.
Bodavé druhy koutulí
Ve Středozemí se běžně vyskytují i bodavé, krvesající druhy koutulí. Narazíte na ně v Itálii i v Chorvatsku. Tyto koutule přenášejí např. Toscana virus, který ve Francii, Itálii a Tunisku patří mezi tři nejčastější původce letních meningitid. Mezi příznaky patří vysoká horečku, bolest hlavy, kožní vyrážka, nevolnost, nebo bolesti svalů.
Člověka tyto koutule, nazývané flebotomové, napadají hlavně v noci, podobně jako komáři. V angličtině se jim říká "sand flies", tedy písečné mušky (pozor, nezaměňovat za písečné blechy, které se zavrtávají do kůže). Ochrana přes tropickými koutulemi spočívá stejně jako u komárů v použití kvalitního repelentu.