Velká černá včela s fialovým odleskem, která hlasitě bzučí, je poměrně vzácná drvodělka fialová (Xylocopa violacea). Tento samotářský druh včely je významným opylovačem a rozhodně ne škůdcem. Jak ji rozeznat od čmeláka, zda je nebezpečná a jak chránit zahradu před mšicemi, aniž byste drvodělce ublížili?
Drvodělka fialová (Xylocopa violacea) je největší samotářská včela v Česku. Tělo je dlouhé 20 až 28 mm, rozpětí křídel činí 40 až 50 mm. Je celá černá s kovovým modrofialovým leskem. Černohnědá křídla se na světle metalicky lesknou.
Drvodělka patří mezi včely, ale na rozdíl od včely medonosné nebo čmeláka zemního žije samotářsky. Každá samice si staví vlastní hnízdo, nemá žádné dělnice, nestaví voskové plásty a neprodukuje med.
V Česku jsou drvodělky aktivní od konce března do září. Přezimují jako dospělci (samec nebo oplodněná samice) ve štěrbinách starých stromů, trámů nebo zdí. Páření drvodělek probíhá v květnu, v té době mžete zahlédnou dva letící jedince "nalepené" na sebe. Nová generace se líhne v dubnu nebo květnu následujícího roku.
Možné záměny
Pokud jste na zahradě zahlédli velkou černou „včelu", „čmeláka" nebo „vosu", téměř jistě jde o drvodělku. Žádný domácí druh čmeláka, vosy ani sršně není celočerný. Téměř k nerozeznání od drvodělky fialové je její sesterský druh, drvodělka potulná (Xylocopa valga). V posledních dekádách je v jižních Čechách dokonce častější.
Žahá drvodělka?
Drvodělka není agresivní, nemusíte se jí bát, ani když proletí těsně kolem vaší hlavy. Bodne až v krajním případě: pokud ji sevřete v ruce, šlápnete na ni nebo se ji pokusíte zabít. Při normálním pohybu po zahradě vám žádné nebezpečí nehrozí, Drvodělka si takříkajíc "hledí svého".
Bolest žihnutí je srovnatelná s vosím bodnutím, ale jed je slabší než u včely medonosné (cca 6× méně toxický). Drvodělka je sice velká, takže žihadlo působí mechanicky více, ale toxikologicky naopak méně.
Narozdíl od včely medonosné drvodělka po žihnutí neumírá. podobně jako čmeláci, vosy a sršně. Pokud by vás náhodou píchla, nemusíte vytahovat žádné žihadlo. Žihadlo má pouze samice, samec nikoliv.
Celosvětově byl popsán jediný úmrtní případ spojený s bodnutím drvodělky, a to anafylaktický šok u silného alergika. U běžné populace bez alergie na hmyzí jed je drvodělka prakticky neškodná.
Když drvodělka zalétne do okna nebo místnosti: otevřete okno doširoka a počkejte. Drvodělka sama ráda vyletí. Nezabíjejte ji.
Čím je drvodělka užitečná
Drvodělka fialová je vedena v Červeném seznamu ohrožených druhů ČR v kategorii "zranitelný". Její úmyslné usmrcení může být hodnoceno jako přestupek s pokutou až 50 000 Kč pro fyzickou osobu.
Z hlediska ekologie je drvodělka významným opylovačem. Ovládá vibrační opylování, kdy rychlou vibrací křídel uvolňuje pyl z květu. Tuto techniku zvládá jen několik druhů včel (čmeláci, drvodělky, někteří solitéři). Včela medonosná to neumí.
Bez drvodělek a čmeláků se některé rostliny v zahradě opylují obtížně, typicky rajčata, brusinky, vistárie, šalvěje nebo hrachor. Při jednom letu drvodělka navštíví 400 až 500 květů.
Co dělat, když drvodělka „škodí" trámům
Drvodělka vyhlodává svými kusadly chodby ve dřevě, z čehož je odvozeno i její jméno. Napadá zejména suché, mrtvé dřevo, které snadno vykouše: staré pařezy, padlé větve, ztrouchnivělé sloupy, dřevěné ploty či neudržované trámy pergol. Konstrukční prvky v aktivních stavbách, správně ošetřené Lignofixem, nenapadne.
Jedna samice vyhloubí jeden tunel za sezónu (asi 30 cm dlouhý, o průměru 1 až 1,5 cm). Uvnitř je 10 až 12 komůrek s pylem, nektarem a vajíčky. Konstrukční integritu zdravého trámu jediný tunel neohrozí. Drvodělka navíc není sociální hmyz. v jednom místě tak bývá maximálně několik samic, a ne celé hnízdo s tisíci jedinci jako u sršňů.
Postup zaslepení chodbičky
- Nezasahujte během sezóny (duben až září). Uvnitř jsou larvy a kukly drvodělek.
- Vyčkejte do pozdního podzimu, kdy mladí dospělci vylezou ven a chodba zůstane prázdná.
- Ucpěte chodbu tmelem.
- Nabídněte drvodělkám alternativu: kus mrtvého dřeva nebo hmyzí hotel s otvory o průměru 10 až 15 mm. Drvodělka si raději vybere snáze dostupné dřevo.
- Na další sezónu trám preventivně impregnujte Lignofixem, olejovým nátěrem nebo lakem. Drvodělka se impregnovanému povrchu vyhne.
Postřiky, které drvodělkám neublíží
Pokud na zahradě používáte chemické insekticidy, riskujete, že otrávíte drvodělku i ostatní užitečné opylovače. Bezpečnou alternativou jsou vybrané přírodní postřiky a parazitické hlístice. K likvidaci hmyzu na rostlinách (mšice, svilušky, molice) je nejbezpečnější postřik Neudosan na bázi draselných solí.
Neudosan účinkuje kontaktně: rozpouští voskovou kutikulu mšic a měkkých škůdců, hmyz dehydratuje a udusí. Není to neurotoxin, po zaschnutí je neškodný pro včely, čmeláky, drvodělky, dravé vosičky, zlatoočky a slunéčka. Pro maximální šetrnost Neudosan aplikujte večer nebo brzy ráno, mimo dobu hlavního letu opylovačů.
Neudosan se ředí vodou, ale existuje balení předředěné v rozprašovači, Neudosan AF.
Další přípravky šetrné k opylovačům
| Produkt | Účel | Bezpečnost pro opylovače |
|---|---|---|
| Polyversum | Biologický fungicid (kořenové hniloby) | Zcela bezpečný |
| VitiSan | Padlí, plíseň | Bezpečný |
| Parazitické hlístice | Lalokonosci, smutnice, | Zcela bezpečné (půdní aplikace) |
Přípravky, které jsou po i po zaschnutí mírně toxické pro včely v řádu hodin až dní, jsou NeemAzal T/S a AgroBio Chrysanthemum. Používejte je pouze večer a mimo kvetoucí rostliny.
Drvodělka se vrátila do Čech po 100 letech
Podle entomologa Petra Bogusche v časopise Živa (2007) nebyla drvodělka fialová v Čechách téměř 100 let zaznamenaná. Existovala pouze sporadická pozorování, stabilní populace přežívala jen na jižní Moravě. Vlivem oteplování klimatu se drvodělky od 90. let vrací do Čech a dnes jsou k vidění po celém území ČR. Když na vaší zahradě poletuje drvodělka, važte si toho. Díváte se na druh, který se u nás po sto letech opět úspěšně zabydluje.

