Bekyně mniška je vážný škůdce jehličnatých stromů ve střední Evropě, kde způsobuje holožíry. Kromě monokultur jehličnanů napadá i listnaté stromy, v ohrožení jsou například habrové živé ploty nebo ovocné sady. Jak před housenkami mnišky stromy ochránit?
Dospělý motýl bekyně má typické zbarvení, tmavší varianty bývají ale na kůře hůře viditelné
Bekyně mniška je noční motýl. Nejčastěji škodí v jehličnatých lesích na smrku a borovici, ale při kalamitním výskytu může pronikat i do zahrad a sadů v blízkosti lesů. Tam může napadat okrasné i ovocné stromy, zejména pokud v okolí dojde potrava jejím housenkám.
Vyskytuje se v nižších a středních polohách do 700 metrů. Početnost tohoto škůdce v přírodě kolísá, jednou za několik let dochází k přemnožení. Škodlivé jsou pouze housenky, dospělci potravu nepřijímají a mají jen rozmnožovací funkci.
Jak mniška vypadá
Dospělá bekyně mniška je robustní černobílý motýl, dlouhý 13 až 20 mm, s rozpětím křídel 35 až 57 mm. Přední křídla jsou bílá s tmavými klikatými pásy, připomínajícími vlnky, zadní křídla jsou šedohnědá. Vyskytují se však i tmavší formy.
Dospělci mnišky se líhnou a rojí v červenci a srpnu, někdy až do poloviny září. Aktivní jsou po setmění. Ve dne odpočívají nehybně na kůře kmenů, kde díky maskovacímu zbarvení často splývají s podkladem. V noci samečci létají až do vzdálenosti 500 metrů, aby našli samičky.
Rozdíl mezi samci a samičkami
Samice jsou větší než samci. Samce rozeznáte snadno podle poznáte podle tykadel: vypadají jako hřeben nebo peříčko. Slouží k zachytávání pachových signálů. Samičky mají tykadla krátká a pilovitá (vybíhají z nich krátké výčnělky připomínající pilku).
Když v noci spatříte poletující bekyni, je to nejspíše samec. Samci jsou aktivnější, protože hledají samice ke spáření, zatímco samičky zůstávají po vylíhnutí sedět poblíž místa, kde se vylíhly, a čekají na spáření. Samci jsou plašší a při vyrušení mohou vzlétnout i ve dne, samičky létají méně ochotně a jen na kratší vzdálenosti.
Samce bekyň přitahuje světlo, stejně jako ostatní noční můry.
Čerstvě vylíhlé housenky měří asi 3 mm a mají dlouhé chlupy, které po prvním svlékání mizí. Housenky se svlékají celkem 5–6×. Po třetím svleku získávají typické zbarvení: žlutavou hlavu s černými a hnědými skvrnami, a tmavé tělo s modrými a oranžovými skvrnami na některých článcích. Na bocích mají chomáčky chlupů různé délky. Larvy postupně dorůstají délky až 35 mm.
Foto: Louis-Michel Nageleisen, Département de la Santé des Forêts, Bugwood.org
Kukla mnišky bekyně měří 13–20 mm, barva přechází ze zelené do tmavě hnědé nebo kovově černé. I kukly vytvářejí bílé chomáčky chlupů. Kukly lze nalézt od konce června do července schované v kůře nebo podrostu.
Rozmnožování
Bekyně mniška přezimuje ve stádiu vajíček. Jsou kulatá, šedohnědá a mají průměr asi 1,5 mm. Samičky je kladou do prasklin kůry nebo pod šupiny. V dubnu až květnu (při teplotách kolem 10–15 °C) se z vajíček líhnou housenky.
Na rozdíl od jiných druhů housenek nežijí ve společných hnízdech, ale rozlézají se po koruně. Malé housenky se šíří větrem: spustí se na vlákně pavučinky ze stromu a nechají se unášet do okolí. Takto mohou kolonizovat i vzdálenější stromy, což přispívá k rychlé kalamitě.
Housenky se živí jehlicemi nebo listy až do počátku léta, intenzivní žír probíhá během května a června. V červenci se housenky kuklí do zámotku v prasklinách kůry nebo u paty stromu. Za dva týdny se z kukly líhnou noví motýli, čímž se cyklus uzavírá, protože bekyně tvoří jednu generaci ročně.
Noví dospělci se spáří a samička klade do prasklin v kůře vajíčka na příští rok. Snůšky po 20 až 50 vajíčkách bývají umístěny ve spodních částech kmenů, takže při slabém výskytu škůdce mohou zůstat nepovšimnuty, teprve při kalamitě bývají vajíčka nalepena i vysoko v korunách. Jedna samička za život snese 100 až 300 vajíček.
Jak bekyně škodí
Housenky bekyně mnišky preferují monokultury smrků. V jehličnatých směsích napadají borovice, modříny, jedle, douglasky a jalovce. Při přemnožení se živí i na listnatých stromech. Nejčastěji požírají listy buku, dubu, habru, lípy nebo břízy, ale i napadnou i jabloně a hrušně. Výskyt bekyní v čistě listnatých porostech je velmi vzácný.
Foto: Petr Kapitola, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Bugwood.org
Jedna housenka dokáže během svého vývoje poškodit přibližně 300 jehlic borovice lesní nebo 1000 jehlic smrku ztepilého. Pokud je smrk zbaven jehlic z více než 50 %, obvykle uhyne. Borovice je vůči holožíru odolnější než většina ostatních jehličnanů.
Příznaky napadení bekyní mniškou
Napadení bekyní mniškou lze v zahradě rozpoznat podle několika znaků. Nejvíce patrné jsou požerky na listech nebo jehličí. Na listnatých stromech se objevují listy s vykousanými dírami či okraji, jako by byly proděravělé od krupobití či broků.
U jehličnanů v koruně ubývá jehličí a zůstávají okousané pahýlky jehlic. Strom získává řídký vzhled a může docházet ke žloutnutí až hnědnutí zbylých jehlic. Při silném žíru bývá nápadné množství spadaného jehličí a housenčího trusu pod stromem.
Dalším indikátorem je přítomnost samotných housenek. Nejčastěji je lze spatřit v květnu a červnu, kdy aktivně žerou a lezou po větvičkách a kmenech. V pozdním létě lze spatřit dospělé motýly odpočívající ve spodní části kmenů nebo snůšky vajíček v prasklinách kůry, a pod vnější vrstvou borky, opět ve spodní části stromů.
Prevence
V praxi se osvědčuje instalovat v době líhnutí housenek lepové pásy okolo kmenů stromů. Jedná se o pruhy fólie natřené lepidlem, které zachytí housenky lezoucí po kmeni. Lepové pásy pomáhají zjistit, zda se na stromě housenky vyskytují, a snižují jejich počet, který se dostane do koruny.
Ke sledování výskytu dospělých motýlů lze nasadit feromonové lapáky. Ty samečky vábí pomocí syntetického pohlavního feromonu samic. Pasti mají formu malé závěsné stříšky s lepivou deskou. Lapáky slouží hlavně k signalizaci výskytu, ale zachycením části samečků snižují i počet oplodněných samic.
Predátory housenek jsou ptáci, proto můžeme v zahradě vyvěsit ptačí budky, nebo i budky pro netopýry, kteří loví noční motýly. Přirozenými nepřáteli jsou i lumčíci, kteří kladou vajíčka do těla housenek a larvy pak housenku zevnitř vyžírají.
Likvidace
Pokud již dojde k napadení zahrady bekyní mniškou, je třeba zasáhnout rychle, než se přemnoží. Při zjištění prvních jedinců na stromech je potřeba škůdce a vajíčka mechanicky odstranit. Housenky z nižších stromků lze oklepat na plachtu. Osvědčuje se také ruční sběr housenek přímo z kmenů a větví, zejména ráno či navečer, kdy jsou méně aktivní, je snadno sesbíráte do nádoby a zneškodníte.
Když se na stromech vyskytuje velké množství housenek, můžete sáhnout po biologickém postřiku. Nejvhodnější a zcela ekologickou volbou jsou preparáty na bázi bakterie Bacillus thuringiensis (přípravek Lepinox). Housenky po aplikaci okamžitě přestanou žrát a do 2–5 dnů hynou.
Z klasické chemické ochrany existuje proti housenkám řada účinných insekticidů, kontaktních i požerových. Nejčastěji jde o přípravky na bázi pyrethroidů, jako je například deltamethrin (postřik Fast K) nebo lambda-cyhalothrin (postřik Karate). Fungují i neonikotinoidy, např. postřik Careo Ultra na bázi acetamipridu.