Makadlovka Tuta absoluta: škůdce rajčat a lilků

Makadlovka Tuta absoluta je nenápadný noční motýlek. Jeho housenky vám ale mohou zničit až 100 % úrody rajčat nebo lilku, pokud se nebráníte. Teplomilný škůdce původem z Jižní Ameriky se rychle šíří Evropou a od roku 2013 se vyskytuje i v Česku, kde napadá rajčata ve sklenících a fóliovnících. Jak před makadlovkami zeleninu ochránit?

Dospělec makadlovky Tuta absoluta na listu rajčete

Jak makadlovka vypadá

• Dospělec je malý motýl s délkou těla 6 až 7 mm. Má nenápadné šedohnědé zbarvení s černými a stříbřitě šedými skvrnkami na předních křídlech. Rozpětí křídel je 10 až 12 mm. Typickým znakem je protáhlý tvar těla, dlouhá makadla, protažená nahoru a nitkovitá tykadla.
• Housenky makadlovek jsou zelenkavé, po každém svléknutí jejich tělo na několik hodin zbělá. Na konci vývoje před zakuklením získají narůžovělý nádech. Dorůstají do délky asi 8 mm.
• Kukla je hnědá, dlouhá kolem 6 mm.
• Vajíčka makadlovek jsou velmi drobná, krémově žlutá. Měří jen 0,4 mm, takže pouhým okem nejsou téměř patrná, vypadají jako malé tečky.

Vlevo: vývojová stádia larvy Tuta absoluta, vpravo: v poslední fázi před zakuklením je larva zaoblenější

Hostitelské rostliny

Motýlci zůstávají většinu dne schovaní v porostu. Aktivní jsou hlavně za soumraku a v noci. Škodlivým stádiem jsou housenky makadlovky, které zevnitř vyžírají široké nepravidelné chodbičky v listech, stoncích i plodech. Larvy žijí skrytě uvnitř rostliny, kde unikají predátorům i postřikům.

Hlavní hostitelskou rostlinou makadlovek jsou rajčata, napadají ale i lilek (baklažán), brambory a některé jedovaté lilkovité rostliny, např. durman nebo lilek černý. Sekundární hostitelské rostliny umožňují makadlovce přežít na stanovišti i v době, kdy se zde nepěstují rajčata.

Škody a příznaky napadení

U madlovek škodí výhradně larvy, které se zavrtávají do všech nadzemních částí rostliny: listů, stonků, pupenů, květů a plodů. Typickým znakem napadení jsou tzv. miny, tedy světlejší, nepravidelné a širší chodbičky na listech. Vznikají vyžráním vnitřního pletiva housenkami.

Při prohlédnutí listu proti světlu lze uvnitř miny spatřit drobnou housenku a tmavé drobky trusu. Miny jsou zpočátku průsvitné, později hnědnou, jak listové pletivo odumírá. Napadené listy zasychají a opadávají.

List rajčete napadený makadlovkou Tuta absoluta

Největší ztráty způsobuje makadlovka na plodech. Housenky se zavrtávají do zelených i zrajících rajčat, kde vyžírají chodbičky v dužnině. Na povrchu plodu jsou vidět drobné vstupní otvory, často s černým trusem housenek. Z chodbičky může vytékat hnijící dužina. Napadené plody podléhají houbovým chorobám a hnilobě. Při silném výskytu dokáže Tuta absoluta zlikvidovat celou úrodu, a to během několika týdnů.

Plody rajčat poškozené makadlovkou

Larvy makadlovek provrtávají také stonky a řapíky, čímž narušují transport živin a mohou způsobit vadnutí nebo deformace vrcholových částí rostlin. Příznakem napadení je i výskyt dospělců. Ve skleníku s napadenými rajčaty lze večer zahlédnout drobné šedé motýlky poletující kolem rostlin, případně je ráno najdeme uvízlé na lepových deskách.

Jak se makadlovka rozmnožuje

Tuta absoluta se množí mimořádně rychle. Samičky kladou vajíčka 2 až 3 dny po svém vylíhnutí z kukly. Jedna samička makadlovky naklade asi 250 vajíček za život. Za optimálních teplot 25–30 °C trvá vývoj jedné generace jen 3 týdny:

• Krémově bílá vajíčka jsou velká asi 0,4 mm. Bývají po jednom nebo v malých skupinkách přilepená na spodní straně listů, na stonku či kalichu květů.
• Za necelý týden se z vajíček líhnou housenky, které se asi dva týdny živí na rostlině.
• Po ukončení žíru se za týden až dva housenka zakuklí buď v půdě, nebo přímo na napadené rostlině.

V teplých sklenících může vzniknout až 12 generací škůdce za rok. Nebezpečí přemnožení je vysoké zvláště při pěstování rajčat v uzavřených prostorech. V našich podmínkách Tuta absoluta zimu nepřežije, ale v nevytápěných sklenících mohou mírné zimy přežít.

Prevence

• Makadlovka se šíří nejčastěji na sazenicích. Proto zakoupené sazenice rajčat pečlivě prohlížejte, zvláště spodní strany listů, zda neobsahují vajíčka či chodbičky vyžrané škůdcem.
• Pravidelně kontrolujte porost rajčat během vegetace. Pro včasné odhalení výskytu se osvědčují žluté lepové desky zavěšené mezi rostlinami a také feromonové lapáky cílené na makadlovku (Deltastop TA). Feromonové lapače lákají samce makadlovky do pasti a pomohou zjistit přítomnost škůdce dříve, než jsou patrné škody.
• Pokud pěstujete rajčata ve skleníku či fóliovníku, instalujte do větracích otvorů jemné síťoviny proti hmyzu. Zamezíte vniknutí dospělých motýlků dovnitř prostor. Síťovinu je nutné udržovat bez trhlin a při větrání dveřmi dbát na to, aby motýli neměli do skleníku volný vstup.

Likvidace makadlovky

Pokud zjistíte makadlovku Tuta absoluta na rajčatech, prvním krokem je mechanický zásah. Ihned odstraňte a zničte napadené části rostlin. Listy s minami nebo poškozené plody otrhejte je a bezpečně zlikvidujte spálením nebo vyhoďte uzavřené v igelitovém sáčku do komunálního odpadu.

Při silném napadení se doporučuje zlikvidovat celé napadené rostliny, aby se larvy dále nešířily. Záhon či skleník po likvidaci napadených rostlin nadále sledujte pomocí žlutých lapáků.

Dospělé makadlovky přilepené na žluté lepové desce

Biologická ochrana

Nejšetrnější metodou boje proti housenkám makadlovky jsou biologické přípravky. Velmi účinný je bakteriální přípravek Lepinox Plus na bázi Bacillus thuringiensis, který selektivně hubí housenky škodlivých motýlů včetně makadlovky. Bakterie pronikají do trávicího traktu housenek a způsobují jejich úhyn.

Další možností je aplikace hlístic (např. produkt Nemastar s druhem Steinernema carpocapsae). Tito mikroskopičtí červíci aktivně vyhledávají larvy škůdců a napadají je. Mohou tak populaci makadlovky výrazně snížit. Podle zkušeností pěstitelů se osvědčuje opakované postřikové aplikování hlístic na listy v intervalech 5–7 dní, nejlépe navečer, kdy housenky vylézají blíže k povrchu listů.

Ve skleníkových provozech se také využívá nasazení užitečného hmyzu, který působí jako přirozený predátor makadlovek. Například dravé ploštice Nesidiocoris tenuis nebo Macrolophus pygmaeus dokážou vyhledávat a požírat vajíčka i drobné larvy makadlovky.

Postřiky

Při masivnějším výskytu makadlovek je nutné nasadit insekticidy. Osvědčený je pyretroidní insekticid Karate Zeon s kontaktním a požerovým účinkem, který dokáže housenky ukryté v minách usmrtit.

Proti žravým larvám motýlů je vysoce účinná také látka Spinosad přírodního původu. Je obsažená v postřiku Spintor nebo v přírodním přípravku Natura Na housenky.

Vysokou účinnost proti makadlovkám vykazují také přírodní postřiky Prev-Gard na bázi pomerančové silice a Neemazal na bázi Azadirachtinu, který blokuje požerovou aktivitu housenek, jejich vývoj a rozmnožování.

Pozor, makadlovka má schopnost rychle si vytvářet rezistenci na některé insekticidy, proto je důležité přípravky střídat.